ČilýČ
ilý = čijící. Cf. Č
íla, Mkl. Etym. 37. Kdyby srdce tak č
ilo bylo, že by ... Št. — čeho. Ó buď, duše m
ilá, budiž toho č
ilá!; O již zmoudři, duše m
ilá, a buď strasti svojí č
ilá. Sš. Bs. 1., 63. — Č. = čerstvý, hbitý atd.; svěží, co jest ještě v původním, neporušeném způsobě. Č. hoch, obchod, mysl, Dch., život, Posp., ruch, obrazotvornosť, fantasie. Us. Pdl. Č. dřevo (ne suché); Trnky sú ešče č
ilé (ještě nedozrály); Ešče byl č
ilý (mrtvola ještě neshn
ila). Mor Brt. D. 204. — k čemu: k učení. Us. Dbv. K Bohu, k lidem jestiť č
ilý. Výb. I. 924. Byl sem ke všej zlosti č
ilý. Hr. rk. 323. — jak: od přirozenosti. Dch.