Zločince, e, zločinec
Zločince, e, zločinec, nce, m. = zlo- činný člověk, der Verbrecher, Delinquent, Uibelthäter, Missethäter. Václ. VI. Z-ce po- padnouti, ergreifen. J. tr. Z-cem býti. V. Z-ce na kůl nastrčiti, D., skrz kata odpra- viti. Kom. Ač se někdy o berlách trest kulhavý vleče, přece zřídka mu zločinec uteče. Koll. Bůh z-nce najde. Lpř. Vz Trest, Zločin, Zř. z. Jir. str. 486., 703. Z-ci řečtí a římští. Vz Vlšk. 518.