ČistýČ
istý. C?st in c?stiti purgare, wofür auch č
isťb und č
istiti, entspricht lett. ska
ist schön, eigent. klar, während č
istiB für št
istB lett. škj
ists rein, lit. k
istás, pr. skystan, gegen- übersteht. Mkl. aL. 288. dole. Cf. Mkl. Etym. 36. — Č. = bez špíny. Č. jako sklo, jak Vyzovice. Vz Vyzovice. Brt. — Č. = doko- nalý atd. Č. sloh, Us., průřez, Pcl. 77. Děvče c
isté a jasné jak hvězda večerní. Světz. 1874. 554. Č. rým, forma. Dk. Poet. 411., Aesth. 34. Byl č
istá hrdina a platný slu- žebník. Žer. Dejž vám pán Bůh č. pokoj. Dh. 19. Země majíc č. pokoj v bohatství se náramně rozmáhala. V. — Č. = bez pří- sady atd. Č
istý jako žito (jak by ho holub naobíral). Brt. Č. pryskyřice, das Bruch- harz, příjem, die Reineinnahme, hřivna, šíje, Sl. les., rtuť, ZČ., les, Us., měď, NA. IV. 163., voda, jako boží slovo. Němc. IV. 401. Tyto kasty pokládaly se za č
isté. Lpř. Dj. I. 20. — Č. = abstraktní atd. Č. představa, ideal, vnímání, požitek, Dk., blaho, Vlč.,tony, prima, kvarta, kvinta, oktava. Zv.Přír. kn. I. 2., 17. Č. názor, zírání. Dk. — Č. = prost poklesků atd. — čeho: všech hřiechov. Pravn. 440. — od čeho. Má 7 býti vládyk nenájemných, č
istých od ná- rokov a usedlých ot dědin. O. z D. Jest č
ist od hřiecha. Hus II. 117, 342., 426. Č. ode všeho smilstva, od všech poskvrn. Št. Kn. š. 117., 180. — čím. Blahoslavení č
istí srdcem. Hus II. 426. Č. myslí a postavů, ctnostmi a šlechetnostmi. Št. Kn. š. 104., 180. — Č. = neporušený, stydlivý, castus. V MV. nepravá glossa. Pa. Č. dievka, Výb. II. 8., 18, 26, panenství. Št. Kn. š. 34. Na- rodil se z č
isté panny. Ib. 12. — Č
ist niti = docela nahý. Kněz (koupaje se) č
ist niti s málem stojieše a hrdinsky se bránieše. Dal. 87. Kázal je č
isty niti svléci. Pass. Svlečechu jej č
istova niti. Ans. Vz Niť (na konci). — Č. Studeň. Žer. Záp. I. 52.