Švárný, švarný, švarničký, švarňouŠvárný, švarný, švarničký, švarňou- čký = č
istotný, plechý, hezký, pěkný, lepý,rein, hübsch, schön, fein, fesch, sauber, nett.V. S. oděv, Br., chrám, jídla, Kom., člověk,kůň, Ros., jonák, Plk., děvče. D. Dybysměla na tisíce, nebudeš ty pannu více, a jájenom dva grýcary, přece budu šohaj š-ný;Na tom hrobě udělal křížeček, že tam ležíšvárný šohajíček. Sš. P. 167., 185. A jejímaměnka velice plakala, že už to švarňúčkéděvčátko pozbyla. Mor. ps. Brt. Věru, š-nýjsi hoch, řekla panenka. Er. Sl. čít. 28. Ja-koby na švarného koně vlit byl držel sejezdec v sedle. Klc. Švarné tváři, schön,regekaässig geformt. Mor. Tč. Ptam se jače pastyři, je-li živa Slezkova, co švárnudcerku měla; Od bolesti voňavý hřebíček,od tesknosti švárný šohajíček; Co to budzěšvarné dzevče, až urosće; Něbola to huška,boly húsata, pod Lopeníkem jsú švarnédzevčata; Měl jest synek koně švárna, ne-chtěl k němu ráno vstávat. Sš. P. 92., 246.,380., 475., 532. (Tč.). Pro teho, pro tehošohaja švárného. Sš. P. 771. Světlík vedev noci, švarné děvče ve dne; Koho děvčešvarné volá, tomu nikdo neodolá; Děvčešvarné není zdárné (je dárné); Čím švar-nější, tím línější. Slez. Tč. — Š. k čemu =způsobilý, hodný, tauglich, geschickt. Zlob. Š. = křepký, neváhavý, lebhaft, frisch. V.