10 Hromnice
Hromnice od hromnic, voskových svíček, jež se toho dne světí. O původu a významu tohoto svátku vz Souk. ...

1 1. Jar
1. Jar, u, m., jař, i, f., nejobyčejněji jaro, a, n., podletí, u Slovanů vesna, der Früh- ling. Z jara. ...

6 Jar
Jar, jaro. Cf. Mkl. aL. 105., Etym. 100., Rk. Sl. Zima, jar, podzimek, leto. Glč. II. 310. Vesna, vesno, ...

5 Zvěstování
Zvěstování, n. = oznámení, die Ver- kündigung. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532. Z. veselých novin. Reš. ...

6 Mráz se ještě někdy ukazuje
Mráz se ještě někdy ukazuje, Ve dne teplé slunce zase svítí, Znak to, že se jaro přibližuje, Když se ...

1 Jaro
Jaro, vz Jar. ...

7 Jaro
Jaro, a, m. = Jaroslav. ...

6 Lenež
Lenež = jaro. Vký. ...

6 Jeř
Jeř, e, f. = jaro. Tak opět j. Št. Vz Jar. ...

9 Jaro
Jaro. O pranostikách a p. vz Hrub. 15., Zát. Př. 225., XIV. 1. ...

8 Vesno
Vesno = jaro. Dle Bl. Gr. 339. mor. a inepta vox. ...

6 Jaro
Jaro, vz Sté. Zem. 523., Kram. Slov. ...

8 Jero
Jero, a, n. — jaro. Z jera. Kts. 10. ...

10 Žalov
Žalov Jaro, spis. ...

9 Jaros
Jaros z: jaro se (j. toto). Gb. H. ml. III. 1. 508. ...

3 Růžeplodný
Růžeplodný, rosenbringend. R. jaro. Rybay. ...

7 Lenec
Lenec = jaro. Dle D. Gesch. 307. špatně. ...

10 Květohledný
Květohledný. K. jaro. Svět. knih. 420. 157. ...

8 Rozjařit se
Rozjařit se. Až se r-ří (nastane jaro"). Han. Brt, D. II. 380. ...

8 Jaroška
Jaroška, y, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...

8 Jarouš
Jarouš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...

8 Jaruška
Jaruška, y, m., os. jm.,vz předcház. Jaro- slav. ...

7 Jař
Jař. Sel jaro (jař) a ozim. 1453. Hrš. Nách. ...

8 Jaroš
Jaroš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...

6 Jaros
Jaros = toto jaro. Slov. Bž. 154. ...

3 Sebuč
Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u Jaro- ; měře. PL. ...

8 vř
vř. Z rř r odsuto: Jaro se vodeřelo. Dšk. Jihč. I. 27. ...

7 Všesnubný
Všesnubný. V. jaro, alles vermählend. Hdk. Dřev. ...

8 Jarša
Jarša, dle Bača, os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...

1 Jarek
Jarek, rka, Jareš, Jaroš, e, m. = Jaro- slav. Gl. ...

5 Zaloňov, a, m
Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u Jaro- měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941. ...

5 Čáslavky
Čáslavky, pl., f., Časlawek, vsi u Jaro- měře a u Smiřic. PL , Arch. V. 569.—570. ...

7 Ponakloniti
Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati, etwas neigen. Jaro se p-lo k podletí. Kos. ...

9 Čaptář
Čaptář, e, m. Ďuro (Jiří) krivý č. (pozdní jaro ). Zat. Př. 226. a. ...

10 Vtěšiti se
Vtěšiti se. Jen dobře se v to nové jaro v. Slád. Rich. II. 115. ...

10 Jaro
Jaro, a, n. J. přízeň, léto trýzeň. Čes. 1. XIII. 307. Jaroduvný Boreas. Msn. Od. 212. ...

7 Ostrakatiti
Ostrakatiti, il, ěn, ění, bunt machen. — co čím. Jaro ostrakaťuj lúky kvítím. Hol. 350. ...

7 Jaroš
Jaroš, e, m., vz předcház.: Jaromír, Jaro- slav. — J. Gustav, spis. ...

7 Vesnovati
Vesnovati = vesno, jaro někde prožiti, den Frühling zubringen. Mz. Mkl. ...

5 Z jara
Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz Jaro. ...

5 Brzice
Brzice, dle Budějovice, Brsitz,, ves u Jaro- měře. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hrd. II. 275. - B. = brzlík. ...

5 Cúchel
Cúchel, chlu, m. = otep slámy. U Jaro- měře. Ktk. — C. = hrsť lnu (při tření). U Chocně. Ktk. ...

2 Objarka
Objarka, y, f., druh pšenice, přesevačka, která se jeden rok na zimu a pak ob rok na jaro sívá. Us., ...

7 Obtešovati se
Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují se tím, že bude brzy jaro. Val. Vck. Obtěža, e, f. Na o-žu = ...

4 Vesno
Vesno, a, n. = vesna, jaro, der Frühling. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck. Na vesno = na jaro. Brt., Šd., ...

7 Jaroslav
Jaroslav, a, m., skráceně: Jařej, Jařek, Jařeň, Jareš, Jaro, Jaroš, Jarota, Jaruš. Mus. 1889. 160. ...

2 Přesevací, přesevačný
Přesevací, přesevačný, ku př., který se jednou na zimu, po druhé na jaro seje, Wechselgetreide, n. P. ...

4 Vykřibiti
Vykřibiti, il, en, ení, vykřibovati se, Aeste bekommen. Vrbu zetni na jaro, ona zase se na leto v-bí; ...

7 Podletí
Podletí = jaro Výb. II. 447., Šf. Strž. II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými větříky nastane. ...

7 Odhrnouti co
Odhrnouti co: závoj. Hrts. — co od- kud. O. si vlasy s čela. Tbz. Jaro zemi sněhu bílou loktuš s hlavy ...

10 1. Jar
1. Jar. Předčasné jaro mívá krátké léto (dítě zahy příliš moudré nebývá staré). Slád. Rich. 84. — J. ...

1 Jeř
Jeř, zastr. = jaro. Jir. — J., jař, jarní obilí, die Sommersaat. Pobral mi mé obilí jeř i ozim. Půh. ...

1 Listiti
Listiti, il, ěn, ění, laubig machen. — co. Jaro stromy listí. Jg. — se. Strom se listí. Jg. ...

7 Jara
Jara, y, f. = jaro. Od jary do jary. Sl. ps. č. 193. — J., Jarka, Jarochna, y, Ja- ruše, e, f., os. jm. ...

7 Vesno
Vesno. Cf. Prk. Př. 25., Vesna (i dod.), Šf. v Rozboru strč. liter. 1842. 120. Svět na vesno se otevřel ...

5 Životodárný
Životodárný = život darující, lebenspen- dend. Šml. Ž. chléb. Sš. J. 11. Z. síla, Km. 1885. 63., Bílý, ...

2 Pozadní
Pozadní, was hinten ist, das hintere. P. díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p. strana domu, Ber., ...

8 Jarka
Jarka, Járka, y, m., os. jm., vz násl. Jaro- slav. ...

1 Jarka
Jarka, y, f., co ještě z téhož jara jest, ku př. letošní kráva (jalovice). Jarka včela, die Jungferbiene; ...

2 Ozim, i, ozimina
Ozim, i, ozimina, y, f., ozimé obilí t. j. na zimu zaseté, Wintersaat, -frucht, -getreide. Jg. O., pšenice, ...

6 Kladruby
Kladruby (Kladoruby, Balkenspalter, Prwlf.), něm. Kladrub, vsi u Vlašimě, u Tá- bora, u Přelouče, u Chotěboře, ...

6 Ďonďa
Ďonďa = slov. Dědko. Koll. Zp. I. 397. Príď jaro, príď, a nové oblékaj prírode rúcho! Z nás bude zas ...

6 Malajský
Malajský. M. jazyky. Vz Šrc. 426. M. píseň skládá se ze čtyřřádkových slok; druhý a čtvrtý verš první ...

1 April
April, u, m. V obec. mluvě gt. -e: Dnes jest prvního Apríle. — Z lat. aprilis. — Toto jméno odvozuje ...

5 Zvraskati
Zvraskati; zvrasknouti, sknul a kl, ut, utí; zvraštěti, ěl, ěn, ění; zvraskovati = skrčiti, vrásky činiti, ...

9 Březen
Březen, Suchý b. slibuje mnoho obilí, vína a hojnosť pastev; Žežhule měsíce března kukajíc a čáp klepaje ...

3 Rozpučiti
Rozpučiti, il, en, ení; rozpučovati = roz- trhnouti, zersprengen, aus einander drängen; se, roztrhnouti ...

5 2. Zdýchati
2. Zdýchati = zdechnouti, scípnouti, kre- piren. Na Slov., Mor. a ve Slez. Brt. Ten člověk dycky zdychá ...

3 Rašiti
Rašiti, il, ení = pučeti, auschlagen. — abs. Stromy raší = pučí. D. — kde. Nechť v ní (y duši) hojně ...

1 Čber
Čber, u, m., džber, dčber, žber. Vz Č. Zober. Přál bych, kdyby toho byl čber. Us. Kdo má umříti, i ve ...

4 Vytryskati
Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl, ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel- len, -strahlen. ...

1 Čarovati
Čarovati = kouzliti, zaubern. Na Slov.: porobiti, preškoditi. — Vz Čárati. — abs. Umí č. Us. Jedna baba ...

7 První
První = vzhledem k času a prostoru. Cf. Mkl. Etym. 244. P. úsvit, Vlč., čtení (ve sněmích), Us., jaro, ...

4 Vzkvésti
Vzkvésti, vzkvetu, tl, ení; vzkvísti, vzkvětu, tl, ení; zkvetnouti, vzkvítati = do květu vzrůsti, florere, ...

4 Vesna
Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud: vesno, a, n. ) = jaro. ŽKap. Cf. Vesno. Der Frühling. Cf. Sbtk. ...

8 Řeč
Řeč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 25., 83., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Stálym byť v reči ...

4 Třímati
Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. = držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte podání kterým ...

2 Pohoda
Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu učinil. Št. To jsou, jimž ...

10 Leden
Leden. L. ve dne svítí, v noci pálí; V lednu kolik deštů, v květnu tolik mrazů. V lednu mlhy přivádí ...

4 Trčeti
Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati = strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen, stecken; běžeti, ...

5 Zvadnouti
Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti, uschnouti, verwelken, welk werden. — abs. Dyščíček nepršel, fijalenka ...

1 Metafora
Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos, přenůška. M. jest tropus na podobnosti se zakládající, kde ...

3 1. Slavík, a, slavíček
1. Slavík, a, slavíček, čka, m.. od slu (slouti), vz u (v av); příp. -ik?. Mkl. B. 251. V MV. zlavik. ...

5 Zavítati
Zavítati = přijíti, kommen, erscheinen. — abs. Kde zavítá (smrť), nelze zdravie. St. skl. Vstříc mu půjdu, ...

2 Podléškový, podléštkový
Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti, tnul ...

7 Otevříti
Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., ...

5 Zkvěsti
Zkvěsti, zkvísti, zkvětu, zkvětl, zkvítl, zkvětení; zkvísti, zkvésti, zkvetu (zastr. zektvu), zkvetl, ...

4 Vděk
Vděk (na Slov. vďak), u, m. = dík, der Dank. To jest v. za to, že. Us. Kdo na ne- vděčnosť žaluje, nikdy ...

4 Vtěliti
Vtěliti, il, en, ení; vtělovati, vtělívati = v jedno tělo spojiti, jednotiti, einverleiben, zu einem ...

6 Jiří
Jiří. Nom. a vok. Jiří; gt. a akkus. Jiří (Lidé chválí Jiří, Cis. Mus.), odchylkou: kněze Jiřího, Lobk. ...

1 Létati
Létati, lítati, létám, lítám, (strč. léci, eš, atd. ); létávati; letěti, 3. pl. -tí, leť, -tě(íc), ěl, ...

5 1. Žito
1. Žito, žíto (cf. (Sitoc), žitečko, žitko (vz toto), a, n. V již. Čech. žíto. Kts. Ž. m. živB- to od ...

3 Sirotčí
Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-, Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke ...

3 Síti
Síti, seti (zastr. sáti), seji (síji), siji (zastr. sieji); sij, sej; seje (íc); sel (sil), sil (zastr. ...

5 1. Zahrada
1. Zahrada (na Slov. záhrada), zahrádka, zahradečka, zahradenka, y, f. = zahrozené místo, der mit einem ...

5 Zjeviti
Zjeviti (Hus píše vzjeviti. Vz Hus II. 440.), zjev, vě (íc), il, en, ení; zjevovati = oznámiti, ukázati, ...

4 1. Vzjíti
1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití ...

1 Léto
Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...

5 Zasednouti
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi ...

4 1. Tak
1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem, so, auf diese Art, dermassen. Tak se to stalo. V. Tak smrť končí ...