Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    dalaman transfers dalaman transfer to icmeler transfers dalaman airport fethiye transfers
    1 - 100   101 - 200  
    Nalezeno: 115x

    10 Hromnice
    Hromnice od hromnic, voskových svíček, jež se toho dne světí. O původu a významu tohoto svátku vz Souk. ...
    1

    1 1. Jar
    1. Jar, u, m., jař, i, f., nejobyčejněji jaro, a, n., podletí, u Slovanů vesna, der Früh- ling. Z jara. ...
    2

    6 Jar
    Jar, jaro. Cf. Mkl. aL. 105., Etym. 100., Rk. Sl. Zima, jar, podzimek, leto. Glč. II. 310. Vesna, vesno, ...
    3

    5 Zvěstování
    Zvěstování, n. = oznámení, die Ver- kündigung. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532. Z. veselých novin. Reš. ...
    4

    6 Mráz se ještě někdy ukazuje
    Mráz se ještě někdy ukazuje, Ve dne teplé slunce zase svítí, Znak to, že se jaro přibližuje, Když se ...
    5

    1 Jaro
    Jaro, vz Jar. ...
    6

    7 Jaro
    Jaro, a, m. = Jaroslav. ...
    7

    6 Lenež
    Lenež = jaro. Vký. ...
    8

    6 Jeř
    Jeř, e, f. = jaro. Tak opět j. Št. Vz Jar. ...
    9

    9 Jaro
    Jaro. O pranostikách a p. vz Hrub. 15., Zát. Př. 225., XIV. 1. ...
    10

    8 Vesno
    Vesno = jaro. Dle Bl. Gr. 339. mor. a inepta vox. ...
    11

    6 Jaro
    Jaro, vz Sté. Zem. 523., Kram. Slov. ...
    12

    8 Jero
    Jero, a, n. — jaro. Z jera. Kts. 10. ...
    13

    10 Žalov
    Žalov Jaro, spis. ...
    14

    9 Jaros
    Jaros z: jaro se (j. toto). Gb. H. ml. III. 1. 508. ...
    15

    3 Růžeplodný
    Růžeplodný, rosenbringend. R. jaro. Rybay. ...
    16

    7 Lenec
    Lenec = jaro. Dle D. Gesch. 307. špatně. ...
    17

    10 Květohledný
    Květohledný. K. jaro. Svět. knih. 420. 157. ...
    18

    8 Rozjařit se
    Rozjařit se. Až se r-ří (nastane jaro"). Han. Brt, D. II. 380. ...
    19

    8 Jaroška
    Jaroška, y, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...
    20

    8 Jaro
    Jarouš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...
    21

    8 Jaruška
    Jaruška, y, m., os. jm.,vz předcház. Jaro- slav. ...
    22

    7 Jař
    Jař. Sel jaro (jař) a ozim. 1453. Hrš. Nách. ...
    23

    8 Jaroš
    Jaroš, e, m., os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...
    24

    6 Jaros
    Jaros = toto jaro. Slov. Bž. 154. ...
    25

    3 Sebuč
    Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u Jaro- ; měře. PL. ...
    26

    8
    vř. Z rř r odsuto: Jaro se vodeřelo. Dšk. Jihč. I. 27. ...
    27

    7 Všesnubný
    Všesnubný. V. jaro, alles vermählend. Hdk. Dřev. ...
    28

    8 Jarša
    Jarša, dle Bača, os. jm., vz předcház. Jaro- slav. ...
    29

    1 Jarek
    Jarek, rka, Jareš, Jaroš, e, m. = Jaro- slav. Gl. ...
    30

    5 Zaloňov, a, m
    Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u Jaro- měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941. ...
    31

    5 Čáslavky
    Čáslavky, pl., f., Časlawek, vsi u Jaro- měře a u Smiřic. PL , Arch. V. 569.—570. ...
    32

    7 Ponakloniti
    Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati, etwas neigen. Jaro se p-lo k podletí. Kos. ...
    33

    9 Čaptář
    Čaptář, e, m. Ďuro (Jiří) krivý č. (pozdní jaro ). Zat. Př. 226. a. ...
    34

    10 Vtěšiti se
    Vtěšiti se. Jen dobře se v to nové jaro v. Slád. Rich. II. 115. ...
    35

    10 Jaro
    Jaro, a, n. J. přízeň, léto trýzeň. Čes. 1. XIII. 307. Jaroduvný Boreas. Msn. Od. 212. ...
    36

    7 Ostrakatiti
    Ostrakatiti, il, ěn, ění, bunt machen. — co čím. Jaro ostrakaťuj lúky kvítím. Hol. 350. ...
    37

    7 Jaroš
    Jaroš, e, m., vz předcház.: Jaromír, Jaro- slav. — J. Gustav, spis. ...
    38

    7 Vesnovati
    Vesnovati = vesno, jaro někde prožiti, den Frühling zubringen. Mz. Mkl. ...
    39

    5 Z jara
    Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz Jaro. ...
    40

    5 Brzice
    Brzice, dle Budějovice, Brsitz,, ves u Jaro- měře. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hrd. II. 275. - B. = brzlík. ...
    41

    5 Cúchel
    Cúchel, chlu, m. = otep slámy. U Jaro- měře. Ktk. — C. = hrsť lnu (při tření). U Chocně. Ktk. ...
    42

    2 Objarka
    Objarka, y, f., druh pšenice, přesevačka, která se jeden rok na zimu a pak ob rok na jaro sívá. Us., ...
    43

    7 Obtešovati se
    Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují se tím, že bude brzy jaro. Val. Vck. Obtěža, e, f. Na o-žu = ...
    44

    4 Vesno
    Vesno, a, n. = vesna, jaro, der Frühling. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck. Na vesno = na jaro. Brt., Šd., ...
    45

    7 Jaroslav
    Jaroslav, a, m., skráceně: Jařej, Jařek, Jařeň, Jareš, Jaro, Jaroš, Jarota, Jaruš. Mus. 1889. 160. ...
    46

    2 Přesevací, přesevačný
    Přesevací, přesevačný, ku př., který se jednou na zimu, po druhé na jaro seje, Wechselgetreide, n. P. ...
    47

    4 Vykřibiti
    Vykřibiti, il, en, ení, vykřibovati se, Aeste bekommen. Vrbu zetni na jaro, ona zase se na leto v-bí; ...
    48

    7 Podletí
    Podletí = jaro Výb. II. 447., Šf. Strž. II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými větříky nastane. ...
    49

    7 Odhrnouti co
    Odhrnouti co: závoj. Hrts. — co od- kud. O. si vlasy s čela. Tbz. Jaro zemi sněhu bílou loktuš s hlavy ...
    50

    10 1. Jar
    1. Jar. Předčasné jaro mívá krátké léto (dítě zahy příliš moudré nebývá staré). Slád. Rich. 84. — J. ...
    51

    1 Jeř
    Jeř, zastr. = jaro. Jir. — J., jař, jarní obilí, die Sommersaat. Pobral mi mé obilí jeř i ozim. Půh. ...
    52

    1 Listiti
    Listiti, il, ěn, ění, laubig machen. — co. Jaro stromy listí. Jg. — se. Strom se listí. Jg. ...
    53

    7 Jara
    Jara, y, f. = jaro. Od jary do jary. Sl. ps. č. 193. — J., Jarka, Jarochna, y, Ja- ruše, e, f., os. jm. ...
    54

    7 Vesno
    Vesno. Cf. Prk. Př. 25., Vesna (i dod.), Šf. v Rozboru strč. liter. 1842. 120. Svět na vesno se otevřel ...
    55

    5 Životodárný
    Životodárný = život darující, lebenspen- dend. Šml. Ž. chléb. Sš. J. 11. Z. síla, Km. 1885. 63., Bílý, ...
    56

    2 Pozadní
    Pozadní, was hinten ist, das hintere. P. díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p. strana domu, Ber., ...
    57

    8 Jarka
    Jarka, Járka, y, m., os. jm., vz násl. Jaro- slav. ...
    58

    1 Jarka
    Jarka, y, f., co ještě z téhož jara jest, ku př. letošní kráva (jalovice). Jarka včela, die Jungferbiene; ...
    59

    2 Ozim, i, ozimina
    Ozim, i, ozimina, y, f., ozimé obilí t. j. na zimu zaseté, Wintersaat, -frucht, -getreide. Jg. O., pšenice, ...
    60

    6 Kladruby
    Kladruby (Kladoruby, Balkenspalter, Prwlf.), něm. Kladrub, vsi u Vlašimě, u Tá- bora, u Přelouče, u Chotěboře, ...
    61

    6 Ďonďa
    Ďonďa = slov. Dědko. Koll. Zp. I. 397. Príď jaro, príď, a nové oblékaj prírode rúcho! Z nás bude zas ...
    62

    6 Malajský
    Malajský. M. jazyky. Vz Šrc. 426. M. píseň skládá se ze čtyřřádkových slok; druhý a čtvrtý verš první ...
    63

    1 April
    April, u, m. V obec. mluvě gt. -e: Dnes jest prvního Apríle. — Z lat. aprilis. — Toto jméno odvozuje ...
    64

    5 Zvraskati
    Zvraskati; zvrasknouti, sknul a kl, ut, utí; zvraštěti, ěl, ěn, ění; zvraskovati = skrčiti, vrásky činiti, ...
    65

    9 Březen
    Březen, Suchý b. slibuje mnoho obilí, vína a hojnosť pastev; Žežhule měsíce března kukajíc a čáp klepaje ...
    66

    3 Rozpučiti
    Rozpučiti, il, en, ení; rozpučovati = roz- trhnouti, zersprengen, aus einander drängen; se, roztrhnouti ...
    67

    5 2. Zdýchati
    2. Zdýchati = zdechnouti, scípnouti, kre- piren. Na Slov., Mor. a ve Slez. Brt. Ten člověk dycky zdychá ...
    68

    3 Rašiti
    Rašiti, il, ení = pučeti, auschlagen. — abs. Stromy raší = pučí. D. — kde. Nechť v ní (y duši) hojně ...
    69

    1 Čber
    Čber, u, m., džber, dčber, žber. Vz Č. Zober. Přál bych, kdyby toho byl čber. Us. Kdo má umříti, i ve ...
    70

    4 Vytryskati
    Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl, ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel- len, -strahlen. ...
    71

    1 Čarovati
    Čarovati = kouzliti, zaubern. Na Slov.: porobiti, preškoditi. — Vz Čárati. — abs. Umí č. Us. Jedna baba ...
    72

    7 První
    První = vzhledem k času a prostoru. Cf. Mkl. Etym. 244. P. úsvit, Vlč., čtení (ve sněmích), Us., jaro, ...
    73

    4 Vzkvésti
    Vzkvésti, vzkvetu, tl, ení; vzkvísti, vzkvětu, tl, ení; zkvetnouti, vzkvítati = do květu vzrůsti, florere, ...
    74

    4 Vesna
    Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud: vesno, a, n. ) = jaro. ŽKap. Cf. Vesno. Der Frühling. Cf. Sbtk. ...
    75

    8 Řeč
    Řeč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 25., 83., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Stálym byť v reči ...
    76

    4 Třímati
    Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. = držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte podání kterým ...
    77

    2 Pohoda
    Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu učinil. Št. To jsou, jimž ...
    78

    10 Leden
    Leden. L. ve dne svítí, v noci pálí; V lednu kolik deštů, v květnu tolik mrazů. V lednu mlhy přivádí ...
    79

    4 Trčeti
    Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati = strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen, stecken; běžeti, ...
    80

    5 Zvadnouti
    Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti, uschnouti, verwelken, welk werden. — abs. Dyščíček nepršel, fijalenka ...
    81

    1 Metafora
    Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos, přenůška. M. jest tropus na podobnosti se zakládající, kde ...
    82

    3 1. Slavík, a, slavíček
    1. Slavík, a, slavíček, čka, m.. od slu (slouti), vz u (v av); příp. -ik?. Mkl. B. 251. V MV. zlavik. ...
    83

    5 Zavítati
    Zavítati = přijíti, kommen, erscheinen. — abs. Kde zavítá (smrť), nelze zdravie. St. skl. Vstříc mu půjdu, ...
    84

    2 Podléškový, podléštkový
    Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti, tnul ...
    85

    7 Otevříti
    Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., ...
    86

    5 Zkvěsti
    Zkvěsti, zkvísti, zkvětu, zkvětl, zkvítl, zkvětení; zkvísti, zkvésti, zkvetu (zastr. zektvu), zkvetl, ...
    87

    4 Vděk
    Vděk (na Slov. vďak), u, m. = dík, der Dank. To jest v. za to, že. Us. Kdo na ne- vděčnosť žaluje, nikdy ...
    88

    4 Vtěliti
    Vtěliti, il, en, ení; vtělovati, vtělívati = v jedno tělo spojiti, jednotiti, einverleiben, zu einem ...
    89

    6 Jiří
    Jiří. Nom. a vok. Jiří; gt. a akkus. Jiří (Lidé chválí Jiří, Cis. Mus.), odchylkou: kněze Jiřího, Lobk. ...
    90

    1 Létati
    Létati, lítati, létám, lítám, (strč. léci, eš, atd. ); létávati; letěti, 3. pl. -tí, leť, -tě(íc), ěl, ...
    91

    5 1. Žito
    1. Žito, žíto (cf. (Sitoc), žitečko, žitko (vz toto), a, n. V již. Čech. žíto. Kts. Ž. m. živB- to od ...
    92

    3 Sirotčí
    Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-, Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke ...
    93

    3 Síti
    Síti, seti (zastr. sáti), seji (síji), siji (zastr. sieji); sij, sej; seje (íc); sel (sil), sil (zastr. ...
    94

    5 1. Zahrada
    1. Zahrada (na Slov. záhrada), zahrádka, zahradečka, zahradenka, y, f. = zahrozené místo, der mit einem ...
    95

    5 Zjeviti
    Zjeviti (Hus píše vzjeviti. Vz Hus II. 440.), zjev, vě (íc), il, en, ení; zjevovati = oznámiti, ukázati, ...
    96

    4 1. Vzjíti
    1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití ...
    97

    1 Léto
    Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...
    98

    5 Zasednouti
    Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi ...
    99

    4 1. Tak
    1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem, so, auf diese Art, dermassen. Tak se to stalo. V. Tak smrť končí ...
    100

    1 - 100   101 - 200  
    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011
    <