OtevřítiOtevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., 118. 131. O. a otvořiti. Ž. kl. Vz Bž. 51. Cf. Jir. Mor. 49. — co: ko- houtek (parního stroje), Us., tělo (dutiny prsní a břišní), J. tr., hrob, truhličku. NB. Tč. 198. Kto chce všetko vedeť, znáť, musí ústa otvárať. Slov. N. Hlsk. IV. 235. Advo- kat otevřel svou kancelář (počal provozo- vati praxi advokatní). Us. Pdl. O. schůzi, sněm, german. místo: zahájiti. Brt. S. 3. vd. 169. — co komu: náruč, Hrts, rozum, Dch., své srdce, Šml., oči (upozorniti ho), Us., svůj úmysl, Pož. 167., nebe Št. Kn. š. 71. Štěstí dítěti jeho se otvíralo. Šml. Cizím kupcům přístavy a města o. J. Lpř. Proč pak bech ti otvírala? Néso já žádná tva panna. Sš. P. 250. Počkaj milá, mám ti dačo hovoriť: nechcelas mi včerá večer otvoriť. Sb sl. ps. II. 1. 8. — co komu zač. Němci uvolili se za 3000 hř. stříbra králi o. Ddk. III. 145. — se.
Jaro počalo se otvírati. Us. Kos. Rovové se počali otvírati Výb. II. 11. — se k čemu. Štyry nohy, štyry rohy a bruch se tomu otvírá (stůl). Hádanka na Slov. Rr. MBš. — se proč. Žízní rty se otvíraly. Vrch. — se kdy. Zem z jara se otvírá. Us. — se čím. Pouzdra otvírají se chlopněmi Mour. — co, se kde. Otevřel knihu na jiném místě. Hrts. Budoucnost se před ním otvírala. Hrts. V pásmu tom ote- vřeny doly. Frč. — se komu v čem. Jest z toho potěšen, že se mu ve své potřebě otevřel. Abr. 2. 127. — jak. O. oči do kořán. Osv. I. 89. Pory rubu stejně (gleich- förmig) o. Šp. Záklopka se otvírá nahorů, dolů. ZČ Najednou otevře se výhled. Posp Oni se nám důvěrně o-li Har., Žer. Otví- rati na sloupky = dolovati na sloupky z ná- plavu granátového se skládající, jichž staří nechali. V horn. Zhlk. O-rá ústa jako kapr. Pk. — co, se odkud kam Odtud se o rá výhled na hrad. Dk. S Řípa se o-rá roz- košná vyhlídka. Rvn. 162. O-la k němu oči. Šml. O-vřel si cestu do Peloponnesa. J. Lpř. S vrchu o-rá se vyhlídka do kra- jiny. Us. Pdl.
