Podléškový, podléštkový
Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti, tnul a tl, utí, unterfliegen. Jg. — koho: holub jestřába podletěl. Us. Podletí, n., čas před letem, der Vorsommer: duben, květen. 1489. D. — P., jaro. V. Když lastovice letí, jest znamení podletí. C. M. 445. — P., čas roku vůbec, die Jahreszeit. Měsíc, slunce i planety, v kterém čase neb p. svój běh má skonávati. St. skl. I. 158. — Vz Pod, Bž. 238. Podletní, vz Podletí. Lenz-. P. čas, Troj., Smil v. 1700., měsíc, větríček, V., kvítí, Jel., květiny. D. — P. n. pouteční kosť, jedna ze dvou lebových kostí, das Scheitelbein. Ja., Krok. — Jg. Podleva, podliva, na Mor. — podlé. Na mor. Zlínsku: podevá. Brt. Podlevín, a, m., ves u Nové Paky. PL. Podlévka, y, f., čím se podlévá. Aqu. Podlezač, e, m., der Kriecher, Fuchs- schwänzler. V. Podlezačství, n., die Kriecherei. Podlézati, podlízati; podlézti, lezu, lezl, zení, unterkriechen, sich ducken. — abs. Kde nemůžeš přeskočiti, podlez (kde nelze mocí, hleď pokorou). Ros., Šm. Lépeť jest podlézti, kdeby nemohl přeskočiti. Reš. — co, koho: zeď, koho (lisáním získati, sich einschmeicheln). Us. — pod co, k čemu: Rk. — komu, schmeicheln. Podlézavosť, podlízavosť, i, f., die Krie- cherei, neslušné snižování-se člověka před jiným, aby nízkých účelů došel. MP. 135. Podlézavý, podlezač, schmeichlerisch, kriechend. Podlí = podlé. Podlíceti, vz Líceti Podlíčiti, il, en,ení, podličovati, od zpodu líčiti, dole zalíčiti, von unten tünchen. — abs. Jsi již hotov s líčením V Docela ještě ne, mám ještě podličovat -- co: světnici, stěnu. Us. na Mor. Hý. — P., podrovnati. Mor. Mřk. Podlíčkový, was unter den Wangen ist. P. odvodice. Ssav. Podlina, podlinka, y, f., podlinky, pl.,široké lemování sukně, St. skl., Garnier, Volant,Falbel. Jir., Šp. Oblečen v rúcho k řízámpodobné, drahými p-nami okrášlené. ZN — P. P-ny, dvě prkénka na dně košíků. Us. Č. 109