Pohoda
Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu učinil. Št. To jsou, jimž nejde o spásu svě- řenců, nýbrž toliko o mzdu, o p-du, o dobré bydlo. Sš. J. 173. Pán s učeníky netoliko žádné p-dy užiti a sobě odpočinouti, nébrž ani pojísti nemohl. Sš. Mr. 17. — P., koř. hod, stsl. god? = čas, Mkl. aL. 28., schö- nes Wetter, čas osením pohodlný; pohodlná, příznivá povětrnosť. Er. A když přijde na jaro p., přijď synáčku, přijď do vinohrada. Mor. p. 206. (Zb.). Sadila, sadila fialinku v roli, Boha prosila, aby dal p-dy. Ib. 327. Dobrou má p du. Plk. To je letos p. na obilí; letos mámo na všecko p-du. Us. Hý. — P., shoda, shodnost, srovnalost, die Uibereinstim- mung. Ty barvy jsou v pohodě. Marek. — P., bohyně jasného počasí. Kalina.