Třímati
Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. = držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte podání kterým jste se naučili; Třímej lásku. Sš. II. 284., 300. (Hý. ). Jak nese jej! jak jej třímá. Sš. Sm. bs. 115. — co čím (v čem). V porobě ji třímá svět svou vládou lichou. Sš. Bs. 61. Hedbávnou rukou přítele vy- bírej a železnou třímej. Brt. S. 47. — si co. Ale mi ho (děvčete) nedajú, ňachže si ho trimajú. Sl. ps. (Tč. ). — co kde. Srp třímati v ruce. Koll. — co jak. Duch sv. s hlavou Kristem církev ve spojbě třímá. Sš. II. 320. (Hý). — za koho. A již (jaro) samo vládu za ni (zimu) třímá. Sš. Bs. 167. — se. Co jednou k srdci přivřelo, zvláště ve mladosti, škrab jak chceš, třímá se, aspoň skvrny na vždy nechává. Koll. — se čeho. Já sa trí- mám kalendára, napred prinde masopust. Sl. ps.