Vesna
Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud: vesno, a, n. ) = jaro. ŽKap. Cf. Vesno. Der Frühling. Cf. Sbtk. 55., 58., 104. —105., 107., 197., 216., 265. Vesny dítko (květina, die Blume). Dch. — V. žití, v. věku lid- ského, der Frühling des Lebens. Prvních 20 let jest v. žití. L. I jedinu druža nám iměti po púti vsiej z Vesny po Moranu (od mladosti až do smrti. Výb. I. 1270. Votke, Památky starobol. 185., Bž. 228. V. od koř. vas, z něhož vyrostlo sanskr. vâsara, řec. i'cí>, lat. ver, lit. vasará, léto. Bdl. v Mtc. 1876. 69. ). Rkk. Dle Bdl. v Gl. Vesna = die Frühlingsgöttin, der Gegensatz der Mo- rana, die Personifikation der wiederkehren- den Erdwärme u. befruchtenden Erdfeuchte. Vz tam více.