Vesno
Vesno, a, n. = vesna, jaro, der Frühling. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck. Na vesno = na jaro. Brt., Šd., Tč., Kd. Bylo to právě na vesno = z jara. Kn. poh. 588., Klda. 108. Z vesna byla sem na robotě. Slez. Šd. Když je skoré vesno, sucho bývá v květnu. Klda. Na vesno se seje; Z vesna se na poli robí; K vesnu se všecko oruží polní chystá. Us. Tč. Stromy z jara a na v. opět pučí a rozkvítají. Sš. II. 185. (Hý. ). Sedláčku, pusť mne do stodoly, budu ti pást na vesno voly (povídá strnad). Slez. Šd. A když bylo kole vesna, to kuřička vajco snesla. Sš. P. 434. Ty učinil jsi léto i vesno. Ž. wit. 73. 17. Na vesno je vrtel dešťa a měrka blata, na podzim měrka dešťa a vrtel blata. U Opav.