Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:1225


    1. Vzjíti
    1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití a vzeští; vzchoditi, il, zení; vzcházeti, el, ení, vzchodívati, vzcházívati = vzhůru jíti, vystoupiti, aufsteigen, in die Höhe gehen, aufgehen; vystoupiti, vzrůsti, vzniknouti, steigen, emporsteigen, den höch- sten o. einen hohen Grad erreichen; pučiti se, vzrůsti, keimen, emporwachsen, entkei- men, entspriessen, aufschiessen; na jevo vy- stoupiti, ukázati se, vyjíti, aufgehen, sicht- bar werden, hervorkommen; povstati, po- čátek vzíti, entstehen, aufkommen, herkom- men. Jg. — abs. Vzchází semeno, D., Br., obilí, Ros., mor, Plk., oheň, Har., chřest, Rkk., pověsť. Cyr. A bolesť srdečná vznide. Hr. rk. 81. Prasátko vzejde (vyroste). U Rych- nova. Přk. Nežli květina vzejde, musí míti teplo. Us. Ntk. Slunce vzešlo. V., Hdk., Vrch. Vzešlo jaro. Kyt. 1876. 79. Vzešli sú ludie. Anth. Jir. I. 3. vyd. 7. Milá mi ta strana, kde sluniečko vzchodí. Sl. ps. Tč. Spi již v hrobě tichý sen, pokud nového zas blahý spolčení-se vzejde den. Koll. I. 414. Obecné to bývá, když něco nového a nenadálého přichází, že křik veliký vzchází; Ne hned vzejde obilíčko a pojednou neuzrá. BR. II. 112. b., 148. a. Vzejdeš jako dennice. BO. Kteraká jest to cierkev z toho lidu židov- ského, jenž vzcházie t. zhuoru postupuje a prospievá z ctnosti v ctnosť?; Která jest tato, jenž vzchází jako záře povstávajíc? Hus III. 77. — (s kým) kam. Vznide pa- stýř na most. Rkk. 31. V. na trůn, Us., na mysl. Jel. Móže mi to na mysl vzníti. Dal. Jir. 114. Kdo vzende na horu. Ž. wit. 23. 3. Slunce vzešlo nad zemi. Br. I vzešlo mi na um. Lipa 268. Vznide Vojmír v blaho- dějné jutro se svú dcerú; Kehdy nad mr- kavy šumy vznide. Rkk. 19., 46. Z mučenie před Boha v. Kat. 3075. Vzjide se staršími na čelo vojsky. BO. Na horu na vysokú vzejdi; Na zemi lida mého trnie a hložie vzejde. BO. Aj toť vzendeme k Jeruzalému. Pass. 21. (Hý. ). Přátelství naše na nejvyšší vzešlo. V. V. až k nebesům. Ps. ms. — odkud. Z toho hlad vzešel. Jg. Z toho mu škoda vzešla. Sych. Vzešli z toho veliké výlohy; Semeno vzchází z ornice. Dch. Komu prospěch z toho vzchází. Kos. Ol. I. 171. Z čehož pak vzešla válka, Šb., roze- pře. Mus. 1880. 236. Říši jeho jediné z osvěty křesťanské vzejde zdar a dobré bydlo; Z té bitvy vzešel mu veliký prospěch; Od těch, kdož pramen spravedlnosti býti měli, vzešla nespravedlnosť; Dal se Míšní na cestu, z če- hož mu vzešlo neštěstí. Ddk. II. 91., 297., III. 94., IV. 81. (II. 421., III. 28., 64., IV. 85., 330., V. 126., 268., VI. 143. — Tč. ). Od nichžto (skal) bude vzcházeti vzvuk pře- divný. Pass. 14. (Hý. ). Vzjide dým z ruky angelské. ZN. Z toho mnoho útrat vzešlo. V. Oblak vzchodí od západu. Ps. ms. — čím. Nová ztráta vzešla moravskému rodu Přemyslovců úmrtím Lutolta. Ddk. II. 431. Spása národům vzešla myšlénkou. Vlč. Ně- kým vzjíti (povýšenu býti). Us. Umřel M. Hostounský, prokurator rozepří lidských, čímž byl zbohatl a vzešel. Dač. I. 171. Vzejde záře růženými jasnostmi. Troj. Vtě- lením do kněh vzejde mnoho útrat. Ml. — komu. Světlo spravedlivému vzešlo. Proch. Ať všem národům vzejde slunce spásy. Vlč. Odkudž vzešel mu ten prospěch, že.... Ddk. II. 381. Vzešly mu vzpomínky. Dch. Žalobníkovi vzchází právo (nabývá práva). J. tr. Nový ti vzešel život. Šml. Z toho mu škoda vzešla. Ml. — kde. Pokřik v městě vzešel. V. Odkud to přísloví mezi námi vzešlo. Peyt. Svár mezi nimi vzešel. Ml. Z toho nespokojenosť po vší zemi vzešla. Šb. S. II. 132. Slunce vzešlo v plné kráse na nebi. Vrch. Že mu v srdci láska k jiné vzchází. Kká. Td. 239. Vstaň zas, lásko, vynikni jak zoře, krásnou vesnou vzejdi po prostoře. Sš. Bs. 191. Florian Gryspek při kanceláři pražské vzešel, že radou krá- lovskou učiněn jest. Dač. I. 166. Tak při nich (horách) vzešel. Dač. II. 175. — (čemu) jak. Poněvadž všemu zlému na vrch vzešlo. Plác. Vzjidechu vzhóru vlasy mé. BO. Se- meno vzešlo po řídku. Us. Tč. Doktor Jin- dřich z Písnice z nízka vysoko vzešel. Dač. I. 222. Herulové vojenskými skutky na slovo vzešli. Šf. I. 476. A tak zlatí velmi vysoce vzešli. Arch. IV. 104. Vz V. kde — komu (kdy). A v největším zatemnění ducha jeho mu záře vzešla spásy věčné. Sš. II. 13. Překrásná dennice vzejdi v čas našeho zarmoucení. Sš. P. 68. — oč. Sou- dové o to vzešli. Brt. S. 73. — proč. Mar- krabství moravskému nemalé nebezpečenství skrze to vzcházelo. Mus. — (čemu) jak. Poněvadž všemu zlému na vrch vzešlo. Plác. Vzjidechu vzhóru vlasy mé. BO.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011