Zasednouti
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi se (k vykonání něčeho), sich setzen, sich niedersetzen; sednutím za- mačknouti, niedersitzen, erdrücken ; se = zasednouti, sich setzen. Jg. V horn. = horní dílo začíti buď na dni n. v dole v ji- stém místě. — abs. Již zasedli. Us. Ptáci už zasedli. Us. Šp. Obilí zasedá (jde do zrna). Ma mor. Val. Vck. V múre hned dier nadělali a junáci jsou zasadli, kudy Turci šturmovali. Sl. let. I. 281. — co, koho. Úředníci soud (= k soudu) zasedli. Zlob. Z. místo, D., ptáka (sednutím zamáčknouti). Us. — kam (jak): za stůl. D., Sych. Hosti po stolicích za stůl zasedají. Kom. Páni mají v soud zemský ráno zasedati a súditi vedlé starodávního obyčeje. Vl. zř. 5. Páni a vlá- dyky, kteří v soud zasednou, mají potom pořád napsáni býti. Zř. F. I. C. 4. Z. na stolici, Scip., na počet (k počítání), Kom., na soud, na právo, Ros., na uvažování, Kom., na koně. Šm. Na celou tu věc zase poznovu zasedli. Skl. II. 482. Z. k peru, Scip., k stolu, Ml, k soudu. Zlob. Každodenně s svědomím svým k počtu z. Kom. Zasedli se soudcové k soudu. Us. Na stolec z. Us. Dch. Zasedl si na mne a pořád mě pronásleduje. Us. Ntk. Byloť nesnadné zasednouti nad bi- skupem k soudu bez přivolení metropolity jeho. Ddk. II. 142. Pod lípou muž zasedá bledý v samoty tichu s vráskou ve tváři. Kyt. 1876, 35. Pobrali sa radcovia domov a zasadly do rady, čo ako by to bolo. Dbš. Sl. pov. II. 94. Nebylo by tedy nic platno, kdybys i na nejčerstvějšího koně zasedl. Němc. I. 25. Kdo zasedá k hodům bohů mrtvých a obcuje jich službám. Sb. vel. III. 291. Ponúka pána Jiskru, aby si za vrch stola zasadol. Klčk. Zb. III. 10. Z. nad ve- čeří za stůl prostý. Čch. Mch. 56. Až keď už plný bol košík jahodami, zasadli si pod dub. Z. si k pianu. Vlč. Všetci sa hneď sejdú a do veľkej rady zasednú. Hol. 104. Inokedy pohráva si so svetom veselo, ale dněs jej dáky mráčok zasädol na čelo. Chlpk. Sp. 84. Z. na něco okročmo. NA. IV. 155. Zasésti v súd. Vš. Jir. 35. Já bych za to zasedna nevstal. Prov. — kde (co, s kým, kdy, komu, jak, proti komu). Žádný z horníků před vortem té štoly z. nesměl. Vys. V radě z. Us. Při něčem z. Rk. Za- sedati ve výboru. Us. Pdl. Zasedli si spolem za stůl v hospodě a celý boží den tam po- píjeli. Us. Šd. Nemohu dnes dobře mluviť, zasedá mně cosi v krku. Mor. Šd. Vy sa to tak rozkrákoríte, že nieť konca kraja a kde zasednete, taký koreň pustíte, jako paštrnák. Chlpk. Dram. II. 55. Za stolem zasedá po- ctivá rodina, mladá chasa radom (řadou) baviť sa počína. Ppk. I. 103. I dnes na schodkoch zasadli. Phld. IV. 22. Ty zasedneš na prestole svojom. Zbr. Lžd. 236. Stan s ligotavým trónom, na ktorom si on každý deň na pravé poludnie za okamih zasadnul. Toth. Sl. báj. I. 87. Matěj šiel pit, šiel poň Gregor a keď aj ten zostal tam, šiel po ních Josef, ale aj ten si tam zasodnul, až jích šetkých potom Matka božia odtial vyhnala (po zvěstování panny Marie bývá jaro). Poř. Zátur. Společně s námi v basilice spasitelově mnozí jsou zasedali bratii; V Mohuči za- sedali v středopostí r. 1094. biskupové i kní- žata německá právě na obecné synodě; Od sněmu církevního, té doby v Římě zaseda- jícího; Tady zasedal v poradě se všemi světskými a duchovními knížaty; Na tomto sněmě zasedali duchovní v řadách vyšší šlechty; Soudce nemá nikdy při soudu za- sedati, nýbrž zároveň s kastelánem a něko- lika šlechtici; Tito čtyři noví praebendáři nemají s ostatními kanovníky v refektáři zasedati u stolu. Ddk. II. 269., 354, 445., III. 258., IV. 219., 233., 270. Unaven zasednu pod tmavou lípou; An i dle člověčenství zasedl o pravici Otce; Uloženého pak dne Herodes odín rouchem královským zasedl na velestolci a řečnil k nim; Jakmile jenom na soudné stolici proti němu (Pavlovi) za- sedneš; Mládenec ten zasedl na okně; Aby co bůhčlověk o pravici trůnu otcova z. mohl. Sš. Bs. 32., Sk. 10., 146., 266., 233., J. 262. Rozhodnutí o sedání v lavicích čili o právu zasedati v nejvyšším soudu zemském. Pal. Děj. III. 3. 229. Zasedli jsou soud v rychtá- řově světnici. Dač. I. 101. — jak. Proč, ka- lino, neprokvetáš, malinami nezasedáš? Sš. P. 437. Cúda zasedala ve dvou odděleních. Ddk. IV. 223. Který (strom) stojí prostřed ráje, modrým kvítkem prokvetaje, červeným jabkem zasedaje; Bílým květem prokvitaj a jablečkem zasedaj, pěkným bílým červeným, na mé líčko podobným. Sš. P. 38., 437. Za- sadly radom (řadou) vrány i sokoli krev jeho piť z odvretých rán. Btt. Sp. 125. — co odkud. Tam ze druhej (strany) voľné Baltu zasedli brehy (besetzen, in Besitz nehmen). Hol. 373. — kam s kým. Zase- dává s druhy k stolu. Kká. K sl. j. 138. Kdyžkoli JMKá se pány a vládykami v súd zemský zasede. Arch. V. 423. Tam s obrov- ským si zased tubusem. Čch. Mch. 10. — (co) kdy. Že chtějí hned na prosinci sněm za- sednouti. Skl. I. 156. Sotva o 11. hodině jsme zasedli. Žer. Záp. II. 177. Po modlitbě zasednou na štědrý večer všickni domácí ke stolu k večeři. Kld. II. 283. Aby právo zemské a súd zemský při najprvnějších nynie příštích suchých dnech zaseděno bylo a právo puštěno pro spravedlivosť každého. Arch. V. 424. — (co) komu: někomu místo. D. Nižádný nám nezasedne (překážeti nám nebude), v poli v lese nezastoupí. Dh. 84. — se. Rada se zasedla (= rada zasedla). D.