Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel
Fulltext
Vše
Prohledávat:
Hesla
Obsah hesel
Nápověda
1 - 100
101 - 200
Nalezeno: 115x
10
Hromnice
Hromnice od hromnic, voskových svíček, jež se toho dne světí. O původu a významu tohoto svátku vz Souk. ...
1
1
1. Jar
1. Jar, u, m., jař, i, f., nejobyčejněji
jaro
, a, n., podletí, u Slovanů vesna, der Früh- ling. Z jara. ...
2
6
Jar
Jar,
jaro
. Cf. Mkl. aL. 105., Etym. 100., Rk. Sl. Zima, jar, podzimek, leto. Glč. II. 310. Vesna, vesno, ...
3
5
Zvěstování
Zvěstování, n. = oznámení, die Ver- kündigung. Gloss. 13. stol. Mus. 1879. 532. Z. veselých novin. Reš. ...
4
6
Mráz se ještě někdy ukazuje
Mráz se ještě někdy ukazuje, Ve dne teplé slunce zase svítí, Znak to, že se
jaro
přibližuje, Když se ...
5
1
Jaro
Jaro
, vz Jar. ...
6
7
Jaro
Jaro
, a, m. =
Jaro
slav. ...
7
6
Lenež
Lenež =
jaro
. Vký. ...
8
6
Jeř
Jeř, e, f. =
jaro
. Tak opět j. Št. Vz Jar. ...
9
9
Jaro
Jaro
. O pranostikách a p. vz Hrub. 15., Zát. Př. 225., XIV. 1. ...
10
8
Vesno
Vesno =
jaro
. Dle Bl. Gr. 339. mor. a inepta vox. ...
11
6
Jaro
Jaro
, vz Sté. Zem. 523., Kram. Slov. ...
12
8
Jero
Jero, a, n. —
jaro
. Z jera. Kts. 10. ...
13
10
Žalov
Žalov
Jaro
, spis. ...
14
9
Jaro
s
Jaro
s z:
jaro
se (j. toto). Gb. H. ml. III. 1. 508. ...
15
3
Růžeplodný
Růžeplodný, rosenbringend. R.
jaro
. Rybay. ...
16
7
Lenec
Lenec =
jaro
. Dle D. Gesch. 307. špatně. ...
17
10
Květohledný
Květohledný. K.
jaro
. Svět. knih. 420. 157. ...
18
8
Rozjařit se
Rozjařit se. Až se r-ří (nastane
jaro
"). Han. Brt, D. II. 380. ...
19
8
Jaro
ška
Jaro
ška, y, m., os. jm., vz předcház.
Jaro
- slav. ...
20
8
Jaro
uš
Jaro
uš, e, m., os. jm., vz předcház.
Jaro
- slav. ...
21
8
Jaruška
Jaruška, y, m., os. jm.,vz předcház.
Jaro
- slav. ...
22
7
Jař
Jař. Sel
jaro
(jař) a ozim. 1453. Hrš. Nách. ...
23
8
Jaro
š
Jaro
š, e, m., os. jm., vz předcház.
Jaro
- slav. ...
24
6
Jaro
s
Jaro
s = toto
jaro
. Slov. Bž. 154. ...
25
3
Sebuč
Sebuč, e, f., něm. Sebutsch, ves u
Jaro
- ; měře. PL. ...
26
8
vř
vř. Z rř r odsuto:
Jaro
se vodeřelo. Dšk. Jihč. I. 27. ...
27
7
Všesnubný
Všesnubný. V.
jaro
, alles vermählend. Hdk. Dřev. ...
28
8
Jarša
Jarša, dle Bača, os. jm., vz předcház.
Jaro
- slav. ...
29
1
Jarek
Jarek, rka, Jareš,
Jaro
š, e, m. =
Jaro
- slav. Gl. ...
30
5
Zaloňov, a, m
Zaloňov, a, m., něm. Salnei, ves u
Jaro
- měře. Vz S. N., Blk. Kfsk. 941. ...
31
5
Čáslavky
Čáslavky, pl., f., Časlawek, vsi u
Jaro
- měře a u Smiřic. PL , Arch. V. 569.—570. ...
32
7
Ponakloniti
Ponakloniti, il, ěn, ění, ponakloňovati, etwas neigen.
Jaro
se p-lo k podletí. Kos. ...
33
9
Čaptář
Čaptář, e, m. Ďuro (Jiří) krivý č. (pozdní
jaro
). Zat. Př. 226. a. ...
34
10
Vtěšiti se
Vtěšiti se. Jen dobře se v to nové
jaro
v. Slád. Rich. II. 115. ...
35
10
Jaro
Jaro
, a, n. J. přízeň, léto trýzeň. Čes. 1. XIII. 307.
Jaro
duvný Boreas. Msn. Od. 212. ...
36
7
Ostrakatiti
Ostrakatiti, il, ěn, ění, bunt machen. — co čím.
Jaro
ostrakaťuj lúky kvítím. Hol. 350. ...
37
7
Jaro
š
Jaro
š, e, m., vz předcház.:
Jaro
mír,
Jaro
- slav. — J. Gustav, spis. ...
38
7
Vesnovati
Vesnovati = vesno,
jaro
někde prožiti, den Frühling zubringen. Mz. Mkl. ...
39
5
Z jara
Z jara, mit Beginn des Frühlings. Z. děvy provodí hru na Helenu. Sš. P. 724. Vz
Jaro
. ...
40
5
Brzice
Brzice, dle Budějovice, Brsitz,, ves u
Jaro
- měře. Blk. Kfsk. 707., Sdl. Hrd. II. 275. - B. = brzlík. ...
41
5
Cúchel
Cúchel, chlu, m. = otep slámy. U
Jaro
- měře. Ktk. — C. = hrsť lnu (při tření). U Chocně. Ktk. ...
42
2
Objarka
Objarka, y, f., druh pšenice, přesevačka, která se jeden rok na zimu a pak ob rok na
jaro
sívá. Us., ...
43
7
Obtešovati se
Obtešovati se = těšiti se čemu. Obtěšují se tím, že bude brzy
jaro
. Val. Vck. Obtěža, e, f. Na o-žu = ...
44
4
Vesno
Vesno, a, n. = vesna,
jaro
, der Frühling. Na Mor. a ve Slez. Pk., Vck. Na vesno = na
jaro
. Brt., Šd., ...
45
7
Jaro
slav
Jaro
slav, a, m., skráceně: Jařej, Jařek, Jařeň, Jareš,
Jaro
,
Jaro
š,
Jaro
ta, Jaruš. Mus. 1889. 160. ...
46
2
Přesevací, přesevačný
Přesevací, přesevačný, ku př., který se jednou na zimu, po druhé na
jaro
seje, Wechselgetreide, n. P. ...
47
4
Vykřibiti
Vykřibiti, il, en, ení, vykřibovati se, Aeste bekommen. Vrbu zetni na
jaro
, ona zase se na leto v-bí; ...
48
7
Podletí
Podletí =
jaro
Výb. II. 447., Šf. Strž. II. 92., 115. Po ukrutné zimě p. s teplými větříky nastane. ...
49
7
Odhrnouti co
Odhrnouti co: závoj. Hrts. — co od- kud. O. si vlasy s čela. Tbz.
Jaro
zemi sněhu bílou loktuš s hlavy ...
50
10
1. Jar
1. Jar. Předčasné
jaro
mívá krátké léto (dítě zahy příliš moudré nebývá staré). Slád. Rich. 84. — J. ...
51
1
Jeř
Jeř, zastr. =
jaro
. Jir. — J., jař, jarní obilí, die Sommersaat. Pobral mi mé obilí jeř i ozim. Půh. ...
52
1
Listiti
Listiti, il, ěn, ění, laubig machen. — co.
Jaro
stromy listí. Jg. — se. Strom se listí. Jg. ...
53
7
Jara
Jara, y, f. =
jaro
. Od jary do jary. Sl. ps. č. 193. — J., Jarka,
Jaro
chna, y, Ja- ruše, e, f., os. jm. ...
54
7
Vesno
Vesno. Cf. Prk. Př. 25., Vesna (i dod.), Šf. v Rozboru strč. liter. 1842. 120. Svět na vesno se otevřel ...
55
5
Životodárný
Životodárný = život darující, lebenspen- dend. Šml. Ž. chléb. Sš. J. 11. Z. síla, Km. 1885. 63., Bílý, ...
56
2
Pozadní
Pozadní, was hinten ist, das hintere. P. díl krku jest šíje. Kom. P. vojsko, D., p. strana domu, Ber., ...
57
8
Jarka
Jarka, Járka, y, m., os. jm., vz násl.
Jaro
- slav. ...
58
1
Jarka
Jarka, y, f., co ještě z téhož jara jest, ku př. letošní kráva (jalovice). Jarka včela, die Jungferbiene; ...
59
2
Ozim, i, ozimina
Ozim, i, ozimina, y, f., ozimé obilí t. j. na zimu zaseté, Wintersaat, -frucht, -getreide. Jg. O., pšenice, ...
60
6
Kladruby
Kladruby (Kladoruby, Balkenspalter, Prwlf.), něm. Kladrub, vsi u Vlašimě, u Tá- bora, u Přelouče, u Chotěboře, ...
61
6
Ďonďa
Ďonďa = slov. Dědko. Koll. Zp. I. 397. Príď
jaro
, príď, a nové oblékaj prírode rúcho! Z nás bude zas ...
62
6
Malajský
Malajský. M. jazyky. Vz Šrc. 426. M. píseň skládá se ze čtyřřádkových slok; druhý a čtvrtý verš první ...
63
1
April
April, u, m. V obec. mluvě gt. -e: Dnes jest prvního Apríle. — Z lat. aprilis. — Toto jméno odvozuje ...
64
5
Zvraskati
Zvraskati; zvrasknouti, sknul a kl, ut, utí; zvraštěti, ěl, ěn, ění; zvraskovati = skrčiti, vrásky činiti, ...
65
9
Březen
Březen, Suchý b. slibuje mnoho obilí, vína a hojnosť pastev; Žežhule měsíce března kukajíc a čáp klepaje ...
66
3
Rozpučiti
Rozpučiti, il, en, ení; rozpučovati = roz- trhnouti, zersprengen, aus einander drängen; se, roztrhnouti ...
67
5
2. Zdýchati
2. Zdýchati = zdechnouti, scípnouti, kre- piren. Na Slov., Mor. a ve Slez. Brt. Ten člověk dycky zdychá ...
68
3
Rašiti
Rašiti, il, ení = pučeti, auschlagen. — abs. Stromy raší = pučí. D. — kde. Nechť v ní (y duši) hojně ...
69
1
Čber
Čber, u, m., džber, dčber, žber. Vz Č. Zober. Přál bych, kdyby toho byl čber. Us. Kdo má umříti, i ve ...
70
4
Vytryskati
Vytryskati, vytrysknouti, sknul a skl, ut, utí, vytryskovati, hervorspritzen, -quel- len, -strahlen. ...
71
1
Čarovati
Čarovati = kouzliti, zaubern. Na Slov.: porobiti, preškoditi. — Vz Čárati. — abs. Umí č. Us. Jedna baba ...
72
7
První
První = vzhledem k času a prostoru. Cf. Mkl. Etym. 244. P. úsvit, Vlč., čtení (ve sněmích), Us.,
jaro
, ...
73
4
Vzkvésti
Vzkvésti, vzkvetu, tl, ení; vzkvísti, vzkvětu, tl, ení; zkvetnouti, vzkvítati = do květu vzrůsti, florere, ...
74
4
Vesna
Vesna, y, f. (zastr., na Moravě posud: vesno, a, n. ) =
jaro
. ŽKap. Cf. Vesno. Der Frühling. Cf. Sbtk. ...
75
8
Řeč
Řeč. O pův. slova cf. Gb. H. ml. I. 25., 83., 313. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 46. Stálym byť v reči ...
76
4
Třímati
Třímati, třímávati, na Mor. a na Slov. = držeti, halten. Koll. — co. Stůjte a třímejte podání kterým ...
77
2
Pohoda
Pohoda, y, f., pohodlnost, pohodlí, die Bequemlichkeit. Kterúžkoli sobe pohodu učinil. Št. To jsou, jimž ...
78
10
Leden
Leden. L. ve dne svítí, v noci pálí; V lednu kolik deštů, v květnu tolik mrazů. V lednu mlhy přivádí ...
79
4
Trčeti
Trčeti, trč, trče (íc), el, ení; trčívati = strměti, hervorragen; vězeti, viseti, hangen, stecken; běžeti, ...
80
5
Zvadnouti
Zvadnouti, dnul a dl, utí = uvadnouti, uschnouti, verwelken, welk werden. — abs. Dyščíček nepršel, fijalenka ...
81
1
Metafora
Metafora, y, f., z řec., přenáška, přenos, přenůška. M. jest tropus na podobnosti se zakládající, kde ...
82
3
1. Slavík, a, slavíček
1. Slavík, a, slavíček, čka, m.. od slu (slouti), vz u (v av); příp. -ik?. Mkl. B. 251. V MV. zlavik. ...
83
5
Zavítati
Zavítati = přijíti, kommen, erscheinen. — abs. Kde zavítá (smrť), nelze zdravie. St. skl. Vstříc mu půjdu, ...
84
2
Podléškový, podléštkový
Podléškový, podléštkový, z podléšky. P. voda. Cern. Podletěti, ěl, ění; podlétnouti, podlítnouti, tnul ...
85
7
Otevříti
Otevříti. Cf. Mkl. Etym. 382. O., ape- rire. Ž. wit. 21. 14. a j. Otvořiti, aperire. Ž. wit. 50. 17., ...
86
5
Zkvěsti
Zkvěsti, zkvísti, zkvětu, zkvětl, zkvítl, zkvětení; zkvísti, zkvésti, zkvetu (zastr. zektvu), zkvetl, ...
87
4
Vděk
Vděk (na Slov. vďak), u, m. = dík, der Dank. To jest v. za to, že. Us. Kdo na ne- vděčnosť žaluje, nikdy ...
88
4
Vtěliti
Vtěliti, il, en, ení; vtělovati, vtělívati = v jedno tělo spojiti, jednotiti, einverleiben, zu einem ...
89
6
Jiří
Jiří. Nom. a vok. Jiří; gt. a akkus. Jiří (Lidé chválí Jiří, Cis. Mus.), odchylkou: kněze Jiřího, Lobk. ...
90
1
Létati
Létati, lítati, létám, lítám, (strč. léci, eš, atd. ); létávati; letěti, 3. pl. -tí, leť, -tě(íc), ěl, ...
91
5
1. Žito
1. Žito, žíto (cf. (Sitoc), žitečko, žitko (vz toto), a, n. V již. Čech. žíto. Kts. Ž. m. živB- to od ...
92
3
Sirotčí
Sirotčí, sirotka se týkající, Pupillar-, Waisen-. S. poručník, věk. V., úřad, peníze, dům, D., den (ke ...
93
3
Síti
Síti, seti (zastr. sáti), seji (síji), siji (zastr. sieji); sij, sej; seje (íc); sel (sil), sil (zastr. ...
94
5
1. Zahrada
1. Zahrada (na Slov. záhrada), zahrádka, zahradečka, zahradenka, y, f. = zahrozené místo, der mit einem ...
95
5
Zjeviti
Zjeviti (Hus píše vzjeviti. Vz Hus II. 440.), zjev, vě (íc), il, en, ení; zjevovati = oznámiti, ukázati, ...
96
4
1. Vzjíti
1. Vzjíti (zastr. vzníti), vzejdu (zastr. vzendu, vzjidu, vznidu), vzejdi, vzejda (ouc), vzešel, vzjití ...
97
1
Léto
Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, ...
98
5
Zasednouti
Zasednouti, dnu, dni, dna (ouc), ul, ut, utí; (zastr. zasésti), sedu, sedl, den, ení; zasedati = posaditi ...
99
4
1. Tak
1. Tak, zastr. tako. T. = tím způsobem, so, auf diese Art, dermassen. Tak se to stalo. V. Tak smrť končí ...
100
1 - 100
101 - 200
Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
Digitalizace a software
Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011