Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:3   Strana:0482


    Smola, smůla, smolka, smolečka
    Smola, smůla, smolka, smolečka, y, ť. Vz Kk. 101. S. od strsl. smol, fuscus. Mkl. B. 27. MV. 252. c. 4. Jedna s. sama vytéká ze sosny a ta slove živice (Harz, n.), druhou vypalují ze dřeva v pecech, bývá tvrdá a ta vlastně slove smola, das Pech. L. S. jest látka pryskyřnatá, dobytá buďto suchou destillací pryskyřic aneb kořenův a jiných odpadků jehličnatých stromův aneb destillací dehtu kamenouhelného neb hnědo- uhelného. S. N. Vz tam více. Smola a smůla. V. S. ševcovská, lodní. Ras., řecká (colophonia, v obec. mluvě kalafuna), Reg. zdr., židovská, rajská (živice), bílá. Bern. Smůla bílá, černá n. ševcovská, kovářská, v bochnikách, z horní kleje (z asfaltu), Kh., tekutá, Rk., horká, hořící; kotel, dříví, pec, pánev na s-lu; pára ze s-ly. Šp. S. bed- nářská, žlutá. Rostl. 1433. Cf. KP. III. 334. S-lu stromům odejmouti. D. Kadidlo — pry- skyřice (živice) smola jsou šťáva stromu jistých. Kom. J. 124. Ve smole něco omočiti. Ras. Sirou a smolou hořící (peklo); s-lou politi, zmazati, potáhnouti, V., zaliti, při- lepiti. D. S-lu páliti. D. S-lu přepalovati; něco s-lou umazati. Šp. Ten má s-lu, der hat Pech, germanismus a šp. m.: Ten má neštěstí; Přihodila se mu nemilá věc; Uhonil si neštěstí, D.; Neštěstí ho stíhá, D.; Jest, vězí v neštěstí, snáší neštěstí, Vel.; Dostal se z bláta do louže; By se břehu chytil, vše se s ním trhá (i ten se s ním utrhne); Spadlo mu s kličky; Zle mu kostka padá; Převrhla se mu kostka; Kostka mu jinak sedla; Selhalo mu; Nepáře se mu po švu, po vrubu. Čel. Všecko mu křížem jde; S ním se všecko trhá; By se na hlavu stavěl (by sebou o zem bil), s nic býti ne- může, Brs. 2. vyd. 310; Vše se mu hatí, nic se mu nedaří, nevede se mu po vůli. Brs. 165. Stíhá ho nehoda. Ht. Brs. 286. Černý jako s. V. Mnohých lidí ruce k pe- nězům co k smole lnou, až se i někteří provazu dokradou. Sych. S-la tak snadno z ruky nepustí. D. Jde mu to od ruky jako ševci s. Šp. Táhne se jako smůla. Práce na tom poli jim jde od ruky jako smůla. Us. Dch. Duše ruky podávala, celá ve smole zůstala; Duše prsta podávala, po pás v s-le zostávala. Sš. P. 26. Kterúžkolivěk muku móžeš vymysliti buďto člověka varenie v s., pečenie v oleji . . . Hus I. 285. Ten je jako s-la (neodbytný). U Žamberka. Kf. Smola u nich hoři (prudce se hněvají). Vlečie sa ako smola. Mt. S. Kdo se s-lou zachází, od ní zkálen bývá; Kdo se se smolou obírá, zmaže se od ní, kdo s ohněm, spálí se (vz Společnost); Půjdeme spolu, povezeme s-lu. Č. — S., první lejno živočichův i člověka, das Pech. Ja. — S. skalní = asfalt. Bř. N. 232. — S., y, m., špinavý člověk, unflätiger Mensch. L.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011