Strom, u, stromek, strůmek
Strom, u, stromek, strůmek, mku, stromeček, čku, stromček, ečku, stro- mec, mec, m. (slov. stromík). S., vzorec prvého mužského skloňování neživotných. Vz Skloňování (tabulku). — Pozn. strany gt. sg. Asi v polovici 13. věku začíná se vy- skytati při neživotných u místo a. Jir. S. od strm (strměti). D. S. jest dřevnatá rost- lina, jestliže její kmen až v jisté výšce se roz- větvuje. Čl. S. = rostlina dřevnatá, mnoho- letá o kmenu jednoduchém anebo nahoře rozvětvujícím se, arbor, der Baum. Rst. 498. Vz S. N., Rostlina, Keř. Ze semene vyrůstá plán; když se pláň rozvětvuje hned od ko- řene, sluje keř; má-li kmen, sluje strom. Kmen ten rozvětvuje se ve větve a haluze (ratolesti); nejvýše je vršek; pařes sedí na kořenech, kláda (klát, špalek) jest uťatý kmen bez větví; S. ovocný se štěpuje; lesní je planý, jehličnatý, listnatý. Pt. S. zahradní, lesní, štěpný, planý, Us., dobrý, zlý, zpuchřelý, práchnivý, Sš. Mt. 108., ovocný a okrasný, Dch., smolný (smolou tekoucí), Rohn., sázený, bobkový, bzový, cedrový, daktylový, dubový, ebenový, fí- kový, jabloňový, nyšpulový, palmový, Jg., broskvový, cypřišový, jujubový, kalotový, kapraďový, lentiškový, mastyxový, mléčný, poutnický, pížmový, slívový, smrdutý, švest- kový, železný, vz Rstp. 2063., kafrový, kassiový, nápojový, životní, korálový, Schd. II., 291., 279., 276., 334., 542., suchý (souš, souše, sušina, souška), vysoký, vysoko- kmenný, dutý (doupnatý, kotlavý: paluba), churavý (chromek), vývrat, vývratek, nero- stoucí (krs, krsek, krčál, zákrsek, parkos, za- babčilý strom), planý (pláně), šlechtěný (štěp), dvakrát v roce ovoce nesoucí, rozložitý, pře- držený, vyrostlý, přestálý, chycený, námě- nilý, nahnilý, stěnový, osekaný (oklestek), k poražení určený (výstavek), Šp., Šm., široký (lépe: košatý), hřadový (na kterém ptactvo nocuje n. spí). Šp. Kmen, větev, haluz, suk, koš, vrch, kořen stromu. V. S. na klády. D. Keř (vinný) na s-y vedený. V. Snět, polom, řez. růst s-ův; koš, košík, tyč ke s-ům; mech, prašivina na s-ech. Sp. S. vyráží, pučí, žene, raší, kořenatí (ujímá se), Šych., pupení (p-ní se), pupeny pouští, rozvíjí se. Šp. S-my sázeti, vsaditi, D., ohnojovati, Kram., D., slamou obvázati, pořezati. Us. S. vyklestiti, proklestiti, vyřezati, prořezati, lizovati, vylizovati, lizem vyznamenati, cej- chovati, vyvrátiti, zvrátiti, poraziti, skáceti, sroubnouti, ploužiti, jeřabinami vypeřiti; s. se ovocem prohybuje, dobře jde (roste), se vede. Šp. S. pěstovati přeštěpovati, Sš. Mt. 109., okopati. Dch. S. chřadne. Dch. S. celou výši muže as pětkrát převyšuje, strůmek asi třikrát. Rostl. S-ům listí opadá a zase roste. Kom. Pazouchy stromy hubí (Nebenschoss). Sych. S. klestiti, čistiti. V. S-y (kmeny) v lese se porážejí (kácejí), se- kerou podtínají n. pilou podřezávají; s-ům usekává se roští, roždí, hat, chvoj, klest. chrasť, chabzdí, čečina. Pt. S., jenž stavení a gruntu cizímu na ujmu jest, vyťat buď. Pr. O stromech škodných (v strč. právě) vz Rb. str. 161. V té krajině stromek neob- stojí. S-ů si hleděti. Us. Dch. Šak je ješče chlapců dosti, jako na stromečku listí, co chcó chodit k nám. Sš. P. 245. Dal se do smíchu, až stromy praskaly. U Žamb. Dv. Ze všech s-mů požívejte, jednoho jen vy- nechejte. Sš. P. 38. Na poli mám pěkný strom (== stromoví). Na mor. Zlínsku. Brt. Dobrovolně a chtivě činí dobré skutky jako dobrý s. sám od sebe dobré ovoce vydává. Hus III. 313. Sletěl pták bezperák (—sníh) na náš strom bezlisták. Vz Bezlisták. Lidé pro nás s-y sázeli, sázejme my zas (též). Č. S., který se z mladu shýbá, bývá přímý; Jeden strom nedělá háj; Strom pro samé listí nevidí (vz Chybování), Žádný s. ne- padne jednou ranou (po první třísce); Strom po ovoci poznán bývá. Č. Jaký s., takové ovoce. V. Zlatého stromu zlaté ovoce; Ne- daleko od stromu jablka padají (ovoce padá. Vš. 45.). Kam s. ohýbáš, tam roste; Strom jak zroste, tak stojí. Sbr. Neohneš-li mladý stromek, starý se ti zláme; Čím vyšší strom, tím bližší hrom. Vz Výška. Lb. Pro samé s-my nevidí les. Us. Šg. Skřípavý s. déle v lese stává. Pk. Na s. nachýlený i kozy skáčí. Pk. Lesem šel a s-mů neviděl. Časem velký s. vyrostá z prutíka malého; Jaký je s. od kořeňa, také i ovoce; Jestli strom ovoce nemá, čo po jeho kvítí? Mor. Tč. Velicí stromové dlouho rostou a chvilkou padnou. C. Zatneš-li na den sv. Abdona (30./7.) sekyru do stromu, do roka uschne. Mor. Zlého s-u zlé ovoce; Jablko od s-u daleko se netulí (nepadne); Mladistvý stro- mek bývá hebký; Správní lidé neklátí se se stromu co plané hrušky; Pod cizím s-em ovoce trhá. Jg. Když všecky stromy se zlá- mou (wenn alle Stricke reissen). Dch. — Vz Želízko. — S. = rostlina, das Gewächs. Korály jsou strůmku mořského ratolestky. Kom. S. Abrahamův, vitex agnus castus; s. Jidášův, cercis siliquastrum. S. N., Rstp. 1203., 464. — S. životní v mozku, arbor vitae. Ssav. — S. žezelní v korábu, žezlo, stěžeň, der Mast-, Segelbaum. V. S., na němž plachty visí. V. — S. pokolení n. rodu, krev- nosti, přátel krevních, vodovod, s. rodní n. rodový, der Stammbaum. S. takový jest se- stavení pokrevního příbuzenstva, vstupují- cích, sstupujících i pobočních osob na způ- sob stromu s haluzemi a větvemi. Jg., Brikc. S. přátelství, krevnosti. Bdž. 117., 122. Byli jsme u panáčka, aby nám vypsal strom. Mor. Šd. — S. Saturnův = čisté olovo, které se z roztoku octanu olovnatého pomocí cinku vylučuje. Vz S. N.