KřížKříž. Vz M
kl. aL. 272., M
kl. Etym. 141.
Křížem
krážem. Ta
ké na Mor.
Knrz. Cf. M
kl. aL. 39. Z
kouš
ka
křížem. S
kř. Rusové
křížom před chrámy prse
křižovali. Tro
k. 117. —
K. = nářadí atd. Na
kříž nahnati (ve mlýně), die Mühle ins
Kreuz richten. Šp.
K. žláb
kový, das Rinnen
kreuz. Zpr. arch. X. 22.
K. = hrnčířs
ké železné
kování ve způsobe
kříže na spodní straně talíře. Vchř. —
K. = se
kera, die Queraxt, Zwerch- axt, obouručnice. Sl. les. —
K. v horn.
K. větrný, střídový, das Wetter-, Strec
ken-
kreuz. Hř. 33., Bc. —
K. = čásť těla nad řití. Stff. Bolí ho v
kříži, nemůže se ani narovnať. Dch. —
K.
ku přibíjení lidí.
K. Ondřejův: X Šim. 25. Na
kříži umřel. Št.
Kn. š. 12. S
kříže ho složili. Výb. II. 35. _
K. = znamení
kříse atd. Cf. S. N.
K. dvo- jatý (pravoslavný). Osv. 1. 216.
K. úhlo- měrný, posuvný. NA. V. 90., 94.
K. na štítě. Dal. 89.
K.
k zaopatřování nemocných. Dch.
K. líbáním téměř otřelý. Sš. I. 169. Udělej nad tím
kříž (o věci ztracené). Us.
Kšť. Přišel s
kříž
kem po funuse (pozdě). Us. Vš
k. Zavaž moji hlavu
křížem (na
kříž). Brt. N. p. I. 27. Gazda sa už díva, či sa dožne níva? Dožne, a
k dá žencom pirohov a piva: dožne aj poviaže, aj snosí do
kří- žov. Sl. sp. 136.,
Koll. Zp. I. 303. -
K = znamení
křížové vál
ky. Nebudete-li poslušní, snad na se
k. obdržíte. 1416. Pal. Rdh. 1. 180. —
K. — utrpení. Já mám na světě
kříž; Jsou s tím
kříže;
Křížů moc! ja
káž pomoc! Dch.
Kdo je v
kříži, hněd
ky pláče, ja
k ho
kdo lituje, neb žalosť s
krz lutování víc sa Rozmnožuje. Glč. II. 311.
Ktož chce přijíti po mne, vezmi
k. svój. Št.
Kn. š. 31. —
K. v dale
kohledu. Stč. Zem. 323. —
K. jižní = souhvězdí. Stč. Zem. 25. —
K = pole u
Kojetína. P
k. U
Kříže, vrch nad Olšany u Prahy.
Krč., Pdl. Sv.
Kříže osada. T
k. IV. 74., Bl
k.
Kfs
k. 1345. —
K., os. jm. Mus. 1884. 434., D. ol. X. 528.
K. setní
k. Žž
k. 8. —
K. Oldř. † 1502.,
kněz. Vz Jir. Ru
k. I. 420. —
K. Mich., uar. 1833., ho- spod, úředn. Šb. D. ř. 2. vyd. 262. —
K. z Telče,
kněz, f 1502. Šb. D. ř. 2. vd. 262., Hš. Dod.
k Jg. II. 1. č. 1., 7. č. 45.