OvoceOvoce. Vz Mkl. Etym., 221., Kram. Slov., Jablko, Hruška, Švestka, Ořechy, Třešně, Slov. zdrav.. List. fil. XII. 180., Hlb. Rejstř. XXXII., Rk. Sl. Sbírání ovoce. Na Zlinsku, na Záhoří, na Valaších a na Hané ovoce trhajú, na Slovensku pomoravském kmášú (kmásat), na Místecku a uherském pomezí obírajú, ve Slezsku rvú, v západní Moravě česají. Zralé hrušky většinou třasú, někde (j. na Laších) třepú. — Ořechy Slováci a Valaši ráňú (ráňat), jinde je rážejí. — Ovoce sušené. Ovoce suší se v sušírni na lésách. Sušenému ovoci říká se též: suši (= súší, gen. suša ve Slezsku), sušinky (dol.), bu- chary (Příborsko), hłoza (podl.), mrňa (Po- divín), pečky (Opavsko). — Jablko na poly nebo na čtvero rozkrojené a usušené slove: krajanka (slov.), krajačka (dol.), křižalka — króželka (han ), ščípanka(val.), ščípka (pom.). — Hruškám nebo trnkám v sušírně zapeče- ným, na polo usušeným říká se: zápečky, přepečky, opěkałky. — Povidlí má toto české jméno na záp. Moravě. Jinde mu ří- kají : vařené trnky (slov., han.), smažené trnky (val.), smažené slivky (laš.), lekvar (podl., uh.), kotloviny (Val. Klob.), koli- sarka (Nov. Hrozenkov), švestky (Moravi- čany), krédlich (Šumbersko). — Rozvařené trnky na řídko, povidlí než začne hustnouti, slove: lizačka (slov.), bryja (val., laš.), var- muža (Příbor), břečka (sev. Mor., uh.). — Ovoce nevyspělé a nezdařilé. Střešně nebo trnky (švestky) z květu zasedlé, zelené slovou holičky, holišky, holinky. Špatné, nedozralé ovoce, záhy opadlé slove padáłky, spadanky, vopadušky (Brněnsko), opadliny (Slezsko) hlomozina (záp. Morava). — Když trnky ještě zelené „přejde ruda", sežloutnou, na- duří se do široka, potom opadají. Takovým stroudovatělým švestkám říká se: trudo- vačky (zl.), chrastinky (opav.), rupy n. rope n. róble n. rumpy (hor.),kostrbále (Loštice), korbele (sev. Morava), korbany (Celadná), galgany n gangale (Frenštát), gágory, gr- many (val.), kocury (Brušperk), macúrky, (Holešov), hósery (han.), husary (sev. Opav.), kozaky (Frydecko), kocary (Ostravsko), pi- pory n. piporce (sev. Opav.), kokáše (val.), chrmty (Klimkovice), lusky (Lhota Štědrá- kova), dlašky (Bohdikov), tašky (Litulto- vice). — Plody složené a bobulovité. 1. Oby- čejným jahodám na Opavsku říkají pod- zemky. Jahoda tvrdá, na mezích v trávě rostoucí (fragoria elatior) má tato jména: truskavec (zl.), truskavica (Hustopeče), łu- skačka (uh.), bujica, bujnica, bujavica, bú- nica (val.), trucla (val.), prskavec (val., Pří- bor.). Trucle jsou podlouhlé, bělavé a chlu- paté ; prskavce červené, hladké, kulaté. Na Val. — 2. České borůvky mají totéž jméno v sev. a záp. Moravě, na Hané a ve Slez- sku. Na Zlínsku a na Záhoří jim říkají bru- sinky, na Vyškovsku, Tršicku, Prostejovsku černy jahode, na Valaších, Jicku, Štramber- sku hafery, na uh. pomezí čečorodziny, čí- čarodziny, čičové rodziny, u Brna nesétke. — 3. Brusinka, kde na Mor. roste, má většinou totéž jméno, ve Slezsku bruslenka; na dra- hanské vysočině slove kameníček. —4. Ostru- žinám Laši říkají ostružanky n. obstružanky (v Čeladné), někde jako na Příborsku ožinice n. ožinové maliny (Věřovice); na Zlínsku, na Hané i j. slovou černé maliny, černice. V Drahanech keři ostružníku říkají stružení (strôž?ni), jeho plodům medvezinky. Na Zá- břežsku vostruží roste na poli (keř slabší, plazivý), černicí v hrázích; plody onoho slovou černice, tohoto vostružiny. — 5. An- grešt slove angrešl (Zlínsko), egreš (uh.), srstka (hor.), chlupáč (han.), chłupáček (na Brněnsku, Ostravsku a j.), chlupěnka (na Zábřežsku), kudłaček, kudłačinka, kudła- tinka (ve Slezsku), měchourka (měchórke, záp. Morava), husí víno (Štramberk), muňka (moňke, Drahany), turenka (Bohuslavice u Kyjova), jakoubek (Třešť). — 6. Rybes 456 má většinou toto cizí jméno: rybizl (zl.), rybezla (Slezsko), ryvrzlata (na Zábřežsku); na Příborsku a v jižním Slezsku mu říkají jahůdky.— Ve Frenštátě angreštu i rybesu říkají rybizla, tomuto na odlišenou ptačí rybizla. — 7. Na břaku rostou břakyně (břečinky na břeku, Zábřežsko), na dřině dřínky neboli na jilmku jilmky (zl.), na střemše střemšinky neboli na treskutce tre- skutky (Příborsko), na hlohu hložinky, čer- tové hrušky (laš.), mócinke (Sloup), na bezu (chebzu) bezinky, chebdžiny (laš.), boliny, kozinky (na Krumlovsku), na šípě šípinky na jařábě jařabiny. — Viscum album slove: jemelo, jemelí, omelo, omelí, melí. Ovoce na kompot, na knedlíky, na puding. Šp. O. chudých = houby. Sá. Mnoho-li ovoce vezmeš z toho dřeva; Když má které o. býti, najprv musí pojítí z kořene. Št. Kn. š. 33., 7. Eva uzřela o. k vidění pěkné a k je- dení chutné. Hus I. 276. Po o-cí bývá po- znán strom. Krnd. 194. Červivé o. so stromu padá. Rr. MBš. Zralé o. samo se stromu padá. Us. Jak se strom rozhýbá pod sně- hem, tak se bude rozhýbati pod ovocem. Zlinsky. Brt. Odkvete-li strom v jednom měsíci, bude o.; Kvete-li strom v listě, o. jisté. Ib. Brt. Má-li peckové o. plná jádra, urodí se téhož o. přes rok množství. Mus. — O., pl. Protož po ovocích poznáte je (Mat.). Hus II. 292. — O. = užitek. Ovoce studií, Sbn., badání, namahání, práce, píle. Us. Pdl. Činnosť ta nepřinesla žádného o. Mus. 1880. 478. O. snahy své požívati. KB. IV.
