Starosta
Starosta. Cf. Mkl. Etym. 320. a. S-ty = rodiče. Sv. ruk. PS. 82. Synové poslušni buďte starost svých. Ev. olom. 154. Mistře, kdo zhřešil, tento, čili s-ty jeho? Ev. olom. 236. (čili rodiči jeho? Ev. víd. 24.). Str. 632. b. 12. ř. zd. za starosť polož: Št. Kn. š. 98. S., v MV. nepravá glossa. Pa. 48. — S. = předseda sněmu morav. v 15. stol., později zemský hejtman, capitaneus terrae. Kameníček. — S. = správce atd. S. země. Ev. olom. 198. S. země moravské. Kn. tov. To povědě ten s. AlxV. v. 2424. (HP 59.). Cf. AlxV. v. 388. (HP. 10.). S. cierkve (sv. Petr). Výb. I. 264. Pohanský s. Pass. Tehdy s. (hospodář) bíti sluhy poče; Slušie s-ty ctíti. Ezp. 2527., 1400. Mezi nimižto za starostu jako nejdůstojnější sv. Štěpán nade všemi bieše- Pass. Jsúc v poslušen- ství svých starost; S-ty kostelnie, klášterní. Št. Kn. š. 61., 74., 135.