Osada, osádka
Osada, osádka, y, f., osazení, der Besatz, die Einfassung. O. drahého kamene. L. Mám bič, ale bez osádky (násadky). Zlob. — O., místo lidmi osazené, obec, dědina, res, die Gemeinde. Veliká-li je zde osada? Ros. Osady zakládati. Nz. Do svých osad se vrátiti. Nt. — O., farní okres nějakého kostela, počet domů k jednomu kostelu náležitých, Kirchenge- meinde, f., Kirchspiel, n. O-dou někam ná- ležeti. D. O. některé fary, sv. havelská, týnská v Praze. Ros. Dům svůj v osadě sv. Haštala v starém městě pražském . . . Arch. III. 571. Jaký farář, taková osada (osádka). V. Bart., Č. M. 333. — O. biskupská = biskupství, Kirch - sprengel, m. V. — O., lidé, kteří se jinam vysýlají, aby novou osadu (kolonii) založili, Pflanzstadt, Pflanzung, Ansiedlung, Kolonie. Osady anglické v Indii, v Americe. Jg. Vz více o osadách v S. N. a o osadách dělnických v KP. 1.199. — O., osádka — posádka, stráž (pevnosti), die Besatzung. Aqu. — O., lid, plebs. Smiluj sě nad svú o-dú (miserere plebis tuae). BO. Jaký úřad, taková osádka, jaký hospodář, taková čeládka. Rvač. Stúpí Hospodin přede vší osadu. BO. — O., y, m. v staročes. právě = svědek, jménem osady vyšetřování právnímu přítomný, Gemeind- zeuge, m. Dipl. Venc. Vz S. N., Jir. Slov. právo II. 225. — O., die Verpflichtung Gerichts- personen bei Amtshandlungen (beim Aus- tragen des půhon, bei Gränzstritten, beim svod usw.) zu begleiten. Gl. 209. — 0., die Verpflichtung zur Sühne jedes in der Dorf- mark begangenen Verbrechens, wo der eigen- tliche Thäter unbekannt blieb. Vz Gl. 209.