1 Konec
Konec, nce, koneček, čku, m., z kon. (konati). Schl. Vz Gb. 111. 111. ř., s h. 7. (poč(b)nu-konec). K. ...

6 Konec
Konec, cf. Konati, Šf. III. 554. V MV. nepravá glossa. Pa. — K. = kraj věci etc. Tu písničku neumím z ...

7 Konec
Konec. Je ve dva konce (churav). U Kdýně. Rgl. ...

9 Konec
Konec. Kdo ví, kde mu je zas konec (kde běhá); Ten to doved ? pěkným koncům!; Vem to z konce (ze začátku). ...

9 Konec
Konec. Každý si svůj k. strojí. Jrsk. XI. 201. ...

10 Konec
Konec. Dobrý k. díla věnec. Stan. II. 299. Z nevelkých počátků bývají nejednou konce zlé. Tbz. III. 2. ...

8 Konec. K
Konec. K. mostu. V. Kal. 158. Nepochodí dobrým koncom. Slov. Nov. Př. 635. — K. = počátek. Jeho kralovánie ...

6 Na konec
Na konec = naposled. Loupiti není kou- piti, n. vždy více proděláš Č. M. 143. ...