Kosť
Kosť z kost? a to m. kost-i-s. Gb. H. ml. I. 18. O kosť a kost cf. Jeřík, Gb. H. ml. L 11 56., 155., ť (i 3. dod.). Souhl. t na konci slov dle Kosť skloňovaných se v Háj. Herb, a Vel. Kal. neměkčí: chuť, mast. Cf. List. fil. 1894. 452. O strč. skloň. cf. Gb. Km. -i. 4. Některé pády tohoto vzorce nepřijímají pohybného e: kostmi. Gb. H. ml. I. 165. Skloň, na Kroméř. Vz Brt. D. II. 21. Každa kośt ma svu zlośt. Slez. Nov. Př. 189. Tak ťa hodím, že si nikdy tie kosti neposbieraš. Phľd. 1894. 373. Co? ešte ja budem s tvojmi kostiami hrušky ráňat (přežiji tě). Ib. 443., 373. Pověry kostí se týkající vz v Zbrt. Pov. 159.