KuželKužel, e, m. (ne: kůžel), kuželík, kuže- líček, na Mor. kužílek, lka, m., jehlanec, lat. pyramis, conus, něm. Kegel. Otočí-li se pravo- úhelný trojúhelník, jehož jedna odvěsna usta- vičně na roveň přiléhá, kolem druhé své odvěsny co osy, opíše jeho přepona křivou plochu, nazvanou oblina kuželová a přiléha- jící na roveň odvěsna — kruh. Těleso takto vzniklé, obmezené oblinou a kruhem, zove se k. Vz více v S. N. K. zkomolený, ko- molý, Nz., přímý, šikmý, ostro-, tupo-, pravo- úhelný. S. N. Křivý povrch n. křivá po- vrchnosť kužele (plášť kužele). Nz. Kužel u sopky: vedlejší, popelový, truskový. Š. a Ž. — K.. ssací, Nutschtrichter. Prm. — Kužel u přeslice, colus, der Spinnrocken, slove oblé dřevo končité, na které se nadívá len n. konopě vypačísané (obáslo) a z kterého buď na vřeteně buď na kolovrátku se přede, an k. na přeslici nastrčený vzhůru stojí. S. N. S k-lem přijíti = odpolední návštěvou. Us. u Jil. K. nadíti, nadívati, na k. nadívati (lnem, konopím). Jg. — K., levý šroub ho- dinářův a mechanikův. Techn. — K. u pro- vazníkův užívaný při povíjení pramenů hrub- ších lepšími. Der Wickel. Us., Dch.
