SvobodnýSvobodný; svoboden, dna, o ; komp. svo- bodnější. S. = svobodu mající, sobě volný a) bez tělesného obmezení, bez vězení, frei, ohne körperliche Einschränkung. Jg. S. pták (vy- povězenec), V.; s. průchod, přístup (nezame- zený). S. pták v povětří. Na s. noze někoho o vyšetřovati, lépe: vyšetřovati bez vazby, mimo vazbu, Šb., při svobodě, vz Svoboda, Noha. J. tr. S. kyslík, lépe snad: volný. Brt. S. jako pták. Plk. — S. b) nepoddaný jinému, frei, nicht unterthan, von anderen unabhän- gig. Jg. S. člověk, syn (vybytý), V., sedlák (svobodník), Us., statek (Allod), dvůr, dům, dědina (robotou nezavázaná) D., město (ni- komu nepoddané, V.; jen králi poddané), obec, pán (Baron, Freiherr), paní, Us., sta- vové, Kom., město horní; místo, pole (v hor- nictví: ještě nepropůjčené aneb zanechané), kukus (pro dobročinný ústav), oheň (ne- přikrytý). Vys., Šp. V s-é zemi svobodní mají býti jazykové. Rb. S. odpad vody, učební předmět, přístav, byt, obydlí, stě- hování se. J. tr. S. zboží. Dač. I. 131. S. obchod s něčím, sklad, das Freilager, živ- nosť. Dch., J. tr. 8. exemplář, lépe: ex. zdarma n. nádavkem daný (ku př. kdo vezme 10 losů, dostane los zdarma n. nádavkem); s. lístek do divadla, lépe: 1. zdarma; ve svobodných n. volných hodinách se baviti, lépe: ve prázdných. Šb., Š. a Ž. S. den = prázdný. Dch. S. výživa, lépe: v. zdarma. S. umění (literní, svobodným stavům pří- stojné), die freien Künste. Sedmero s. umění. V. Muž s-dné výmluvnosti. Háj. S. zedník, der Freimaurer. D. S. cesta (silnice králov- ská), die Landstrasse. Ze s-né ruky něco pro- dati (ne úředně); dle Brs. 241. lépe: z ruky, z volné ruky prodati, von freier Hand. S. plavec dle Brs. 241. lépe: vyučený. S. šer- míř od péra. Vz Gl. 332., Mus. 1848. 304. Přišel jsem tam právě na s-ho hospodáře. Sá. Býti s-ným jest nezáviseti na ničem než na zákonech. Voltair. S. myslitelstvi, die Freidenkerei. Dch. Vem sobě, kerá něco má, kerá má dům, rolí, vinohrad s-ný, ta bude hospodyň dobrá. Sš. P. 274. Kúpil purkrecht za volný a za s. sobě i nám sy- nóm. NB. Tč. 33. Zboží s. a čisté; Slíbil mé dceři Anně vložiti 30 hř. ve dsky na s-né dědině; Má pan Herart té panně ještě 4 hř. platu ukázati na s-ném a zapsati; Odprodal to zboží za s-dné; Na s-né sil- nici; S., čisté dědiny. Půh. I. 149., 236.. II. 61., 162., 212., 358. Takého mníš, bych měl za muže s-ho ? jistě nic, ale za sluhu velmě porobeHého; Zdá se ten s-ný, jímž žena vládne?; Jedné ten jest plně s. Hus I. 202., 355. (Tč.). Císař všem s-dnou hodinu ukládá, aby každý sám potřebu svou oznámil. Rvač. — komu. Sobě s-ným a volným býti. V., Let. 161. Prodej každému s. (volný). — v čem, kde. V jiných věcech byli sobě s-i. Plác. (Zlý) jsa ohavné smrti hoden všady v lidech jest s-den. Smil. 1274. A ten, kterýž s-den jest před Bohem, sborskú (lidskú) kletbú jest svázán. Hus III. 228. On je v tom sobě s-den. Čr. — čím: svým statkem. Žer. Záp. II. 158. — S. = slibem, povinností ne- vázaný, frei, ohne Verbindlichkeit. Jest ještě s. (zvl. nevázaný slibem manželsví). S. dě- večka. V. S. stav. Us. Chodíval k nám za s-na (za svobody). Brt. S. 86. Měla s ním dítě za s-dna. Us. Dyž ty se oženíš, ja budu slobodnu, možu se obratiť, na keru chcu stranu; Před s-nú chasú tebja pomúvali; Zingaj (= zpívej) mně hubo má, dokad jsi s-dná, šak zingat nebudeš, až za vdovca půjdeš. Sš. P. 283., 547., 781. (Tč.). Smil- stvie jest prvé mezi s-dnú a s-dným. Hus I. 196. — S. = osvobozený, prostý, sprošténý, frei, befreit von etwas. S. trh. Boč. Myšlení jsou s-á. D. Statek s. (od dluhů; nezávadný). Když z toho těla ke mně přijdeš, tehdy mě s-dnú tváří uzříš. Hus III. 73. — čeho: viny. Troj. S-dna učiniti někoho služby. V. — od čeho: od zákona, Br., od platů, od roboty, od cla, Us., od daně. J. tr. Je- stliže by takový povaleč, jsa sobě po roce zběhlém s-den od tohoto pána, činil jaké pohrůžky . . . F. I. U. VIL Protož toho jest od práva s-den. Tov. 78. S-dni jsme od robot. Dh. Ó s-dný, nedrž, pusť ji s-dnu od ďábla domóv. Hus II. 98. — kde: mezi mrtvými. Hus II. 137. — S. = svobodu dá- vající, sicher, frei. S. glejt, místo (útočiště). V. Mají od starých králuov a císařóv s-dné listy, že nemají žádnému odpovídati. Půh. II. 63. — $., od mravného nucení, od mravné závaznosti vzdálený, frei. Na s-né vůli míti; není mi s-dné (nesmím); s. a upřímné srdce. V. Není s-den (kdo nenávidí, se hněvá); s. myšlení, upřímnost', D, řeč, Kom., následo- vání, překlad spisu (nevázaný pravidlem), Us., život. Jg. Jest mu s-dno, máš s-dno. D., Sych. Jest nám s-dno podlé vůle naší živu býti. V. Člověk není svoboden, kterým vášně vládnou. Kmp. S. slovo. Šp. Člověk mravně s. Sš. J. 149. S. čin lidský. Sš. J. 200. Hanebná výplata a s. odpuštění, to dvé je ze dvou matek. Shakesp. Tč. To mi má s-dno býti. NB. Té. Z dobré a s-né vůle někomu něco dáti; Dokud jsme zde živi, neúplně jsme s-dni; Vždy jest vóle s-dná tak, že nižádný kromě Boha nemóž jie při- puditi, aby jí člověk co volil, když by sám nechtěl; Sám ze své s-dné vóle za živa (to) učinil. Hus I. 434., 355., II. 259., III. 147. (Tč.). Stojí svobodno odvolati se na vyšší soud, lépe: obžalovaný má toho vůli. (může, smí) se odvolati k vyššímu soudu. ob. Od- volání na vyšší soud stojí obžalovanému s-o, lépe: obžalovaný má toho vůli, má na vůli, smí, může, nezhajuje se mu, dovoluje se mu, zůstává mu na vůli odvolati se k vyš- šímu soudu, lze mu se odvolati. Bs. Kverkňv i horníkův s. příchod i odchod. Nar. o h. a k., Pč. 52. Stojí mi s-dno, vz Státi komu. — čím. Svým svědomím a náboženstvím každý má býti s-den. Rb. Statečností s-dný, radů výstražný. Hus II. 426. Všichni kverci i jeden- každý horník mají netoliko vlastními oso- bami svymi s-dni býti. Nar. o h. a k. — komu. Leč byste snad myslili, že to také s-dno jest lidem ženu sobě vzíti a potom od ní pustiti. Žer. 320. — v čem. Velmě jest byl člověk u vóli s-dný, neb měl jest moc nehřešiti. Hus II. 431. — s inft. Bůh s-den jest určiti toho ke cti, onoho k bezecti. Sš. I. 104. — S. hamry, Freihammer, ves u Nasavrk. Vz S. N. S. ves, JosephsdoRf, ves u Čáslavi; S. dvory, Freihöfen, ves u Kr. Hradce; S. hor}-, Freidorf, ves u Vodňan a Freigebirg, ves tamtéž. PL.
