Pěnivosť
Pěnivosť, i, f., die Schäumigkeit. P. vína. Us. Pdl. Peníz. Mkl. Etym. 245. Strn. pfenige. Strž. I. 65. Nom. pl. peniezi Št. Kn. š. 174. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Rk. Sl. O skloňování cf. Gb. Ml. 83. — P. = malá mince. P., denarius, čes. mince v 13. stol. Vz Talent. Pal. Rdh II. 114. — P. = mince vůbec Kde jest p. bit (ražen), tam nejvíc platí. Č. M 226. Cf. Kde se člověk zrodí, tam se nejlíp hodí. Us. Tbnk Najde-li kdo peníz a nosí-li ho při sobě, drží se ho vždy peníze; pak-li ten peníz ztratí, peníze se ho potom nedrží a jakmile jich nabude, hned je promarní. Na Vsacku. Vck. Jak lze jedním penízem mnoho koupiti? Vz Mus. 1855.50. — P kollelct Boží p. = litkup. Výb. I 1047. Cf. Zbrt. 109. Nemůže býti s peníz (jej vydělati). Wtr. exc. Peníz jeden druhý přivádí. Bž. exc. — Peníze. Cf. Zř. zem. Jir. 465., 466 , 695 Ražení peněz. Tk. IV. 249., Sdl. Hr. II. 50., Vlšk. 296., 300, Kram. Slov , Hš. Dod. II. 16., Let. (rejstřík), Cor. jur. IV. 3. I. 414., IV. 3. 2. 430. P. běžné, Šp., úřední, Amts-, Mour., na útratu, Zehrpfennig, m , na cestu, Reise-, Us., věnné, Půh I. 368. drobné. Dch. Má jak kterak = má peníze. Na Hané. Bkř. Leze, jde, sahá to do peněz; To mi za p., ist geldeswerth ; Nejsem při penězích, ich bin nicht bei Kassa; P. jdou jako voda (ucházejí), Málo cti máš, málo peněz, schovej se a příliš nejez. Us. Dch. Já jsem jí neřekla na p-zích nic (ne- řekla, kolik peněz má dáti za to, od toho). U Dobrušky Vk Mě těmi penězi měl od- I voditi; P. leží; Dal p . v kterýchž jsem já ten list měl. Půh I 367, II. 541., 566. čestný dar na p-zích. Mour. V karty hráti, to leze do peněz. Us. Fryč P-zom slúžiti. Ev olom. 288. Ty huśi sú jedne penize ( = stejné ceny) Mor. Brt. D. Peneze u kneze. Slov Dšk. V 136. Aby jich peniezi byli na zatratenie s nimi. Št. Kn š 137. Jmění v p-zích činiti Rkp. okolo 1450 Udělajme to radši na p-zích (vyrovnejme se penězi); Dobytek je v p-zoch (drahý); Kdo sa cítí v p-zoch, nech dá věc (více). Mor. Brt. Vzal by si i kozu, kdyby měla peněz páru vozů. Slez Šd. Má peněz guču (Hromadu). Mor. u Bzenze. Šd. Když to nekoupím, tak mi peněz neujde. Us. Člověka cnosť ozdo- buje a peňáze vrecko. Slov. Tč. Všemo- houcí peníze! vaše moc není ve vás, ale v očích lidských. Sb. uč. Náš lid je velmi chudý a znuzilý a bez peněz nikdo kněz. Koll. III. 51. P-zům svědčí počítání (Rechen- schaft). Pk. Bez peněz před muziku nelez. U Rychn. Msk. Má peněz jako hloupý máku (mnoho). Ib. Mak. Přijdeš-li kam s penězi, jakou chceš, zvůli a ochranu nalezneš; pak-li bez peněz, tudíž i vlastních přátel mrzá- kem zůstaneš. Výb. II. 1626. Bez peněz i u kněze nečekaj smilovánie. Výb. I. 384. P. v měšci nejlepší přítel. Ib. 362. Cenu-li peněz chceš znáti, vydluž si je. Sb. uč. Jak peňáze budeš chovať, zrdca jich po- hryze. Na Bezkyd. Tč. Toľko tná peňazí, ani pliev. Slov. Rr. MBš. Tobě je po pe- nězích, jak židovi po flintě (neumíš s nimi zacházeť); Tobě je po p-zích, jako děcku po břitvě. Na Vsacku. Vek. Bez peněz do města zbytečná cesta. Us. Tč Je dychtiv peněz jako žába chlupů. U Bělohr. Bf. Lépe svá prasata pásti, než cizí p. hlídati. Us. Kšť. Tuším, ti Rarášek p. nosí. Slov. Orl. IX. 248. Lépe bez peněz než bez přátel. Tč. exc. Víc peněz — víc starostí. Kv 1884. 620. P. dělají vzácné a vznešené lidi; Kdo lidi slovy sobě nakloniti umí, ten s málo p-zi veliký užitek sobě přitáhne; Kdo má p. a umí latinsky, dojde až do Říma; Kde p. nejsou, bývá urozenost málo vážená; Nepravě nabyté p. vedou člověka do pekla, samy pak zůstanou venku. Exc. Mnoho činí láska, ale mnohem více p. Č. M. 162. Když ve měšci peněz není, tehdy se i rozum mění; P. kopii, čerta si koupil; P. líce nemají; Peněz a opatrnosti na cestě nikdy nezbývá. Bž. exc. Na p-zích, opatr- nosti a víře vždycky při počtu spíš se ne- dostává nežli nadbývá. Hkš. Chceš-li přítele ztratiti, půjč mu peněz. Us. Bž P. jako had z ruky lezou Črn. Zuz. 262. Jizera, mizera, někdy taky p. vydělá. Kšť. Jak p. do domu přivábiti? Vz Mtc. 1879. 40 Od- poručuje hru v kuželky, když se toliko mnoho peněz neklade (o veliké peníze ne- hraje). Zbrt. Hry 139.