1. Klí
1. Klí, klé, n., značí vůbec látku lepkou, na vzduchu n. chladnutím brzo tuhnoucí a tudíž buď k lepení č. skližování, aneb k tu- žení č. klejování užívanou. S. N. Gummi; Leim. K., klejovina, klovatina, gummi. K. višňové n. třešňové, Jád., pružné (kaučuk, gummi elasticum), panaxové. Nz., Kh. — K. zemské, Erdharz; židovské (asfalt), Juden- leim, Bergwachs; rybí n. vyzí, Hausenblase; sirnaté. Kh. — 2. Klí, klička na semeni, Keim, Trieb. Obilí má krásné klí. — K. u sladu, Malzbliithe. D. — K., ostí, Stacheln. D. — Ostatně vz Klej.