NicíNicí, adj., tváří k zemi ležící, auf dem Gesichte liegend, skloněný, hluboký. Chodí nicí. Výb. I. 232. Před někým n. padnouti. Šm., D. Padl nicí na zemi. BO. Ležela nicie. BO. Nicí se poklonichu. BO. Vz Nice. — Jí. dlan, ruka (jež jest pod prsty až do klubu). Vz Sal. 242. a Nika.