ŠárkaŠárka, y, f., šárnice, e, f. = dřevo ploské po délce na nápravě ležící, na němž se oplín pohybuje; v něm jsou zadělány klanice. Msk., Jg. Der Küpfstock, das Pol- ster, die Schale. Š. zadní, přední. Us. — Š-, tovaryška Vlastina. Vz S. N., Dal. 24. — Š., pekné údolí blíže Prahy, Scharka. Jíti do Š-ky; vycházka do Š-y. — Š. dolní a horní, roztroušené budovy tamtéž. Obere, Untere Scharka. Tk. I. 32., 248., 373., II. 264., III. 660. Vz S. N.
