Linie
Linie, e, f., z lat. linea; linije (lina, lína, zastaralé), linka, linečka. — L. = čára, die Linie, der Strich. Linii udělati; linií písmo přetrhnouti. V. Z lin na rukou hádati. Br. Jsou na jedné lině (Havel jako Pavel. Jak Havel tak Mikeš). Ros. Linie podlé pravidla (= pravítka) vésti. Ostatně vz Čára. — L. = stupen příbuzenství, pokolení příbuzen- ské, Linie der Verwandtschaft. L. otcovská (příbuzenství po otci, po meči, väterliche Seite, Linie); mateřská (příbuz. po matce, po přeslici, mütterliche Seite); hořejší neb na- horu vstupujících, aufsteigende Linie, Ascen- denten; dolejší neb dolů sstupujících, ab- steigende Linie, Descendenten; poboční, Sei- tenlinie. V. — L. = řádek, Zeile. Vz Linea. V. — L. na tváři, Gesichtszug. V obličejů liniích podivná jest rozličnosť. Kom. — L. = 1/12 palce, Zoll. Us. — L. = řada, (ve vojsku), Linie. — L. v poli = příkopy; l.. hraniční. Jg. — L.,, liniový system v hudbě. Vz S. N.