LátkaLátka, y, f., demin. slova: lata, z čeho se něco dělá, Stoff, Zeug, Materie. Z tvrdé látky něco dělati. V. L. mrvicí. Vaň. L. ke komoedii, D., k spisování a skládáním poë- tickým. Tatr. Maňas z hrubé látky (veliký hrubián). Sych. L. na oděv: světlá, pevná, nepevná, kostkovaná, poloulněná, lněná, tka- nina, barchany, konopňák, pruhatina, pruhatá, pruhaná, lehká, těžká, jednoduchá, nejnovější, kropenatá, pruhovaná, srstnatá, plišová, do- mácí, cizozemská atd. Šp. L. krmná, dužebná (Nahrungsstoff der Lebenssäfte). Nz. L. před- stavy, myšlénky je platná, neplatná. Jd. V lučbě: látky bílkovité či proteinové, eiweiss- artige Stoffe, Šfk. 635.; 1. klihovité, leim- gebende Stoffe, Šfk. 656.; l. pektinové či rosoly rostlinné. Šfk. 562. L. učebná, cvičebná nebo kratčeji: učivo, cvičivo, dle palivo, sta- vivo atd. Avšak stačí též učení, cvičení. Cf. Nedělní čtení, učení křesťanské. Us. Brs. 98. Vz Lehrmittel, Lehrstoff. L. zdravotní, Sani- tätsmaterial. Čsk. Z tvrdé látky něco dělati. V. L. na šaty. — To, o čem se myslí, slove v logice látka (materia), způsob pak, kterým se to myšlení děje, slove jeho doba (forma). Marek. L. věty, vz Gb. Uved. do mluv. 41. L. k písemnému vypracování; nemám 1-ky k psaní; mám 1-u k mluvení. Nt. Vz Hmota a více v S. N. — L., krajáč. Us. na Slov. a na Mor. Mřk. V Chrud., Kd.
