Luft
Luft, něm., vzduch, povětří. Jdi na 1. = na čerstvé povětří; jdi se provětrat. Bylo to na luftu (na větru, vzduchu). Vznesl se do luftu = vzhůru. To jsem na luftě (vzdu- chem) okřál. Udělej mu 1. = rozvolni mu, povol mu, pomoz mu. Ostrý 1. = vítr, větřík. Myšlénce své l. udělal = pronesl, projevil ji. Luftíček = vánek, větérek. Šr.