Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Léto
    Léto, líto, a, n.; zastar. leeto, což k dlou- hému é ukazuje; tedy ne: leto; pl. léta, let, letům, léta, léta, letech, lety, Jg., D., Mk.; instr. pl. dle D. také: letmi, ale lépe: léty, lety. Dle Gb. Hl. 135. podržuje léto kromě gt. pl. (let) všude dlouhe e (é), ale má také: letem, letům, letech, lety (dle Jungm. Slov- níku pravidelně). V lítě. Us. u Stankova. V již. Čech.: leto, (léto jen v: Osiřalo dítě o půl druhým lítě), Kts., a v obec. mluvě i jinde. U rybářův: teplo, horko. Rybník na dvě tepla, horka (který se po dvou letech loví). Šp. L. z koř. li (liji). Gb. Hl. 144. — L. čas od 21. června 21. září (čas, co slunce svým středem vstoupilo do obratníku raka až k době, když střed jeho dostihl rovníku; trvá 93? dne). Der Sommer, aestas. Líto, nové líto. Er. P. 58. Tato rostlina kvete jen v létě. Us. Kakby zrálo jablko v sadě, by vezdy léto bylo. Rkk. Rok dě- lívali staří v 6 částek: zimu, jaro, podletí, léto, poletí, podzim. Obyčejně dělí se na 4 částky: zimu, jaro (vesnu), léto, podzimek (jeseň). Někdy mluvíváme jen o zimě a o létě. Jg. Letě (lokal bez předložky), v letě, letem, v času léta = letním časem, im Sommer, zur Sommerszeit. V zimě, letě. Rkk. Přijde čas, že se zeptá zima, cos dělal v letě. D. Léto se přibližuje. Krásný jako léto. Hrozíš-li se v l-ě práce, potu, budeš míti v zimě bídu, psotu. Kdo v letě nerobí, ten v zimě ne- drobí. Lb. Vz Mládí. Bez jedné laštovičky, l. bude; Dvakrát za rok l. nebývá. Pk. Krásný jako líto. Jg. Babí léto, svatomartinské l., paučí neb pavučí, milostivé 1. = pavučiny, předivo jistého hmyzu toho času lítající, der fliegende Sommer, Mettensommer, Nach- sommer, Altweibersommer. Jg. Babí l. lítá. Us. L. babské, vláčka. Šp. Divoké husy na odletu, konec babímu létu. Er. P. 94. — Dobrý člověk jako léto (o tom, kdo se ne- rád hněvá). L. Býti na to, jako na léto (ochotný, žádostivý). Jg. — Choditi s létem = s ustrojeným děckem na znamení mla- dosti. Sommerdocke. Sr. Kralka. Dnes (v dru- žebnou neděli) chodí děvčata s lítem po vsi. Us. — L, = rok. Jahr, annus. Léta od stvo- ření světa, od vystavění Říma, od narození Páně. Léta Páně tisícího. Nz. Nové léto = nový rok. V. Dar nového léta. V. Léto přestupné. L. milostivé u židův a u kře- sťanův. Bohaté l. včelařův, když včely dobrou pastvu měly. L. močné, mokré. Čtvrť léta = 3 měsíce. O půl druhém lítě. Kom. Ve dvou letech. Kom. Po dvou letech pořád zběhlých. Br. Za čtyry léta pořád zběhlá. Háj. Mladá, střelčí léta. Mám 10 let n. jest mi 10 let, lépe prý než: jsem 10 let stár; vz Stár. Léta ubíhají. Jí, jako sedm drahých let. Vz Žrout. Č. Vyhlíží jako sedm drahých let (jako chrt = hubený). Vz stran přísloví: Chudoba. C. O den se 1. neopozdí; Den za dnem, 1. za létem. Pk. Tolik let, co by pe- routkou smet (žertovné přání dlouhého věku. Cf. So viel Jahr, als der Fuchs am Schwanz hat Haar). Dch. — L. = čas, Zeit, Jahre. Jg. Před lety a) před dávnými, starými lety, dávno, olim, vor alten Zeiten. Bradýř vlasy stříhá, před časy (před lety) vyrvávali je. Kom. b) Před časem jistým, frühzeitig, vor der Zeit. — Jakož jsme činili už mnoho let. Br. Těmito lety (instr. času) nejedni cizo- zemci přijati jsou. Žer. Sn. 46. Posledními lety věci císařské prve uvažovány bývaly než zemské. Žer. Sn. 31. Drahně let jsem se tu choval. Br. Po ta léta. Har. Po letech víc a více lidí přibývalo. Háj. Po některém létě. V. — Léta vzhledem ku věku n. stáří člověka. Alter, Jahre. Prvních 6 let člověka. V. Do sedmi let stáří. V. Kolik má let? Kolik jest mu let? Jsou o jedněch letech = stejného věku. V. V pátém létě věku svého. Kdy k starým se létóm přibral. Pass. 95. On má již hodná léta (hodný věk, ist schon hochbetagt). Dch. Přibylo mu let, hat an Alter zugenommen. Dch. V nejlepších letech. D. Byl v 50 letech. Ler. Stáří býti 12 let. V. K 12. létu jíti; ke 12 letům svého věku přejíti. Dojíti 12 let, 12 let míti. V. Léta rozumná, dospělá. Jg. K rozumným letům přijíti. Br. Jest již při letech. Us. K starým letům se chýliti. V. Léta míti = starým býti. Lety sešlý, obtížený, pře- braný, obrostlý, zemdlený. V. Letům ani cvalem neutečeš. Jez do polosyta, pij do polo- pita, vyjdou ti na plno léta. Pk. — Léta právní = zletilosť. Volljährigkeit. L. právní, sirotčí, vz Rb. str. 267. L. sirotčí, pokud sirotci v statek se uvázati nemohou a pod poruč- níky jsou. Kn. dr. L. zemská či dědinná, Verjährungsfrist, t. j. 3 léta a 18 neděl. L. zemská podržeti t. j. 3 léta a 18 neděl statek držeti, načež jej žádný nařknouti nemohl. Arch. II. 514. L. vydržeti, propustiti; 1. prošlá. Vz více v Kn. dr. 132. a v Gl. 123. Právní léta míti. J. tr., Kold. Kteří let svých práv- ních nemají; sirotek před lety dvacíti věku svého; sirotek přijda k letům dvacíti; jest- liže by děti před dojitím let zemřely. Kdo nepořádně statek drží, tomu vydržení let nic nepomáhá; dosáhnouti let právních. Er., Jg. Až do let sirotčích. Háj. Přijíti k do- spělým letům. Us. K l-ům přijíti = dospělým se státi. Št. L. přirozená = dospělosť věku právem vyměřeného, pubertas, die Volljährig- keit. Když k letóm přišli. Nedošlého pak věku n. let nemajíce... slovú, kteříž ještě let 14 nemají;... dívky mají léta, když jsou stáří nad 12 let a slovou v lat. puberes od hanby těla, kteráž začíná při nich v těch letech kvésti. Léta původně na těle se ohle- dávala a nebyl jistý počet roků vyměřen, protož slula ta léta léta přirozená. Toto ohlédání let dělo se, na mužském pohlaví, když se brada spe aneb když lóno chlupatí ... a na ženském, když se prsy pučí a na- dýmají. Vs. V. 45. Za Ctibora z Cimburka přestávalo takové ohledání a ustanoven jistý počet roků: ale aby ten posměch sňat byl, léta pacholík panský má v 16 letech, dě- večka šlechtična v 14, zemanský pacholík v 17 a děvečka v 15, sedlský pacholík v 18 a děvečka v 16 letech. Vz více v Kn. dr. 133. a Gl. 123. Léta k nabytí práva neb k ztracení ho vysazená. Kdož má stané právo a dá tomu právu tři léta projíti, nemá jemu na ně právo dáno býti po projití let. Zříz. Ferd. Tomu léta neprojdou, das verjährt nicht. Vinám úředniem léta neprochodí. O. z D. Let dojíti, grossjährig werden. Starší bratr z práva let dojda poručník jest mlaz- šieho. O. z D. Jeho (poručníka) moc netrvá než jedno do let sirotka prvního, neb ten léta maje ihned jest bližší poručenství nežli onen dskami. O. z D. Jestližeby kdo otci a dětem statek dal a odkázal vedlé práva, tehdy má otec i se všemi dětmi, kteříž léta mají i na místě jiných mladších let nema- jících z toho statku pohnáni býti. Ferd. zř. Král sirotkóm léta dáti (das Alter nachsehen) nemóže k jich škodě. O. z D. Poručník jest sirotkóv i jich zboží do jich let tak mocen, jak sám otec — kromě věnovati nemóže, dáti od sirotkóv nemóže, ani jim kterým pó- honem do jich let co ztratiti. O. z D. Když děti nemajíce ještě let zemrú. Sob. Půhon bude zdvižen a on se drž zase svého zá- pisu, nedá-li zemským letům projíti (die Ver- jährungsfrist verstreichen lassen). Vl. zříz. Když by ten léta zemská prodržel (ersitzen). O. z D. Léta zemská propustiti, promlčeti, die Zeit verstreichen lassen, etwas verjähren lassen. O. z D. Člověk mladý let nemající pro mord nebo z hlavy může pohnán býti k soudu, než z jiného nic. Václ. 119. Když který sirotek let dojde, že jemu poručník má statku sstúpiti. Nál. 216. Léta spraved- livá ( a) přirozená, die gesetzliche, b) králem daná, die vom Könige per veniam aetatis zuerkannte Volljährigkeit). Gl., Vš. Léta svá mající = zletilý, dospělý, dozralý. V. Zane- chal po sobě syna let nemajícího. V. Léta nezletilým dáti. Mají páni po letech sedati (dle věku). Zříz. Ferd. — Léta = částka věku, Lebenszeit, Lebensjahre. Jg. Léta svá zle ztráviti. Léta učení. Pokud léta slouží. Jg. Můž od té chvíle léta svá počítati (od chvíle šťastné). Vz Štěstí. Č. — Léta = vrstvy dřevové mezi korou a loňským dřívím z nova nasazené, z jichž počtu stáří stromu usta- novují, Jg., plásty dřevěné, strata ligni con- centrica, Jahresringe, Holzringe. Vz Kk. 19. Hoblovati po lítě, proti lítu. Us. — Hrubého líta člověk = hrubián; člověk drobného líta = těla, obličeje. Us., Jg. — Léto, po- lední strana, der Süd, die Mittagsseite. Ni- kdo neklade vinic k zimě a (= ale) k létě. Ms. — Léto. Maso má dlouhé léto, lange Fasern. Us. Budyň.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011