Léto
Léto, der Sommer. Cf. Mkl. Etym. 167. V severových. Čech. líto. Sá. Létě, aestate. Alx. (Bž. 63 ). Po dvojí léto, durch zwei Sommer, po dvě léta, durch zwei Jahre. Dch. Ťažko sa lúči orol s modrým letom. Kyt. 1876. 29. Celé 1. nepršelo m.: nikdy v celém létě. Vz List. ŕilol. 1883. 254. L se nad Vídni rozpařilo. Kos. L. schranitelka a zima travitelka; L. sbírá, zima sžírá; Co se v létě rodí, pro zimu se hodí. Us. Tč. V lete struj saně a v zimě vůz. Slez. Šd.Lidé se radují létu a včely květu; Špatné1., když slunce není; Zmeškav 1. pozdě dolesa na maliny. Us. Bž. Cf. Sbtk. Rostl.55., 196.-197. Vítání léta. Vz Brt Dt. 41.a násl. U včelařů 1. = doba od květu jabloné až do všeobecného vyhánění trubcůz úlů. Sš. — Cf. Stč. Zem. 523. — L. =rok. Léta po osmi set po devěti dsát čtvr-tého. Dal. Každého léta. Mour. Po léta lé-toucí tam se zdržoval = dlouho. Sbn. Kůňbyl pěkný, ale kdo ví v kolika letech. Us.Minulo mi sedum let, ošidila jsem jich pět.Sš. P. 709. Je mu na 16 léto; Po půldru-hém létě; Již tomu 10 let, na 6. léto; Tensirotek již ke 13. létu táhne; Ode tří letjsme ho neupominali; Do let sirotčích něcov ochranu dáti; Zůstavil po sobě dvé dětí,jedno v šesti letech y druhé v puol třetiemlétě; Je již ke 30 letóm; Jest tomu let 20viece nebo méně; Tomu jest na 16 let;Když otec umřel, byl v devíti letech. NB.Tč. 1., 12 , 146., 162, 177., 200., 204., 208 ,209., 226., 134. To drží moci již od mnoholet; Již dvě letě minula; Víno brala po 3léta; Ten list jest od 60 let; Nájemníkanechal do tří let na dvoře. Pub. II. 25.,207., 308., 346., 424. U pěti a ve dvadcetiletech byl jest. Bj. Stár let pěti dcat. Alx.To se dalo po božím narození dvě stě adevadesát osmé léto. Pass. A to až do 10let od datum listu tohoto pořád zběhlých;Do vyjití těch 10 let. Zř. F. 1. A. II. Mladísobě let přičítají a staří ujímají. Brt. S. 28.Domům a statkům se počítají léta (a moudrýčlověk vždy jest mlád). Us. Bž. V letěkaždý kríček dá hospodu. Slov. Orl. IX.248. Den za dnem a 1. za létem. Smil. — L. = čas. V těch letech nenapomínai jestotce mého. NB. Tč. 33. Ten list žádnýmilety prázden býti nemá. Půh. II. 221. — L. = věk, stáří. L. jinošská. Mour. Jsou v stejných letech. Us. On má asi má léta. Us. Frd. Jest ještě dítě na letech (= co do let). Včil ju on opustil v jejích mladých letech. Sš. P. 180. Do čeho ráno vstáváš? Do starších let. Léta moje, léta, kaj stě sě poděly? Nevěděly nožky moje, jak by cho- diť měly. Sš. P. 59. Rozdíl let jest nejlepší, | když je chlapec na louce a děvče v ko- lébce. Němc. Cf. L. = rok. — L. právní. Cf. Vš. 253., 462., Tov. 130. L. králem daná vz Vš. 255.-257.; 1. sirotkům spra- vedlivá (skrze přirozenie a králem daná). Ib. 253. Cf. Zř. zem. Jir. 457 , 692.—693., Žer. Záp. II. 185., Kn. rožm. 120-121 , Cor. jur. IV. 3. 1. 403., IV. 3. 2. 421. Poněvadž ti mládenci let nemají, to jejich seznání moci nemá; Ačkoli věk klade se, že Jiřík již má léta rozumná, však v tejto při potřeba jest. NB Tč. 1., 203. (159., 160., 203., 263.). Sirotek let ještě neměl. Půh. I. 165., 169 , 216. Když k letóm přišel. Půh. I. 295., Dal. 46., Št. Kn. š. 60. Nemá odpovídati až do let; Když jsem léta měl, napomínal jsem jei. Půh. II. 221., 437. Svých let dojíti. Dal. 46. Však mám svá léta. Dal 87. O pro puštění z let. Vz Vš. VIII. 39. Když ukáží knéží, že jsú léta vydrželi, tehdy jemu ne- mají odpovídati Půh. 1. 258. Léta zadr- žená. — L. ve dřevě. Bc, Nz. Cf. Schd. II. 180., Rosc. 33.