1 1. Mířiti
1. Mířiti, 3. pl. míří (ne: mířejí), měř, míře (íc), il, en, ení; mířívati = měřiti, zielen. — abs. ...

1 2. Mířiti
2. Mířiti, miř, míře, il, en, ení; mířívati, smířiti = srovnati odporné strany, versöhnen, aussöhnen, ...

8 2. Mířiti
2. Mířiti = smiřovati. Modlitva svatá nás tvá vždy miř bohu našemu. 1438. List. fil. 1895. 145. ...

6 1. Mířiti. — kam
1. Mířiti. — kam. Mysl na to míří, ist darauf gerichtet. Dch. Nepřítel k táboru míří. Mus. 1880. 27. ...

6 2. Mířiti co
2. Mířiti co: sváry 1450. I jiné m. hledí, zum Frieden bringen. BR. II. 19. b — koho s kým. Ať je, ta ...

9 Mířiti koho jak
Mířiti koho jak = smiřovati. Míří je jako vlk trkající se berany. Dač. I. 114. ...