Mapa, mappa
Mapa, mappa, y, f., z lat., tabule geo- grafická, Landkarte. M. dle měřítka: 1. si- tuační (katastralni), 2. topografická či mapa terénu (generalstábní), 3. zeměpisná (geogra- fická): a) generalní č. přehledná, b) spe- cialní. Dle účelu: horopisná či orografická, vrstevní, vodopisná či hydrografická, geolo- gická, hornická n. báňská, lesnická. Mapa nebes: planisfery n. planigloby (představující celo- n. polokouli). Vz více v S. N. V. 103. M. hospodářská, krajepisná, hvězd, místo- pisná n. topografická (topographische K. ), mořská, plavecká, podrobná, zvláštní. Nz. M. generalní, obraz některého celku (povrchu země, celé říše, země atd. ); specialní mapa, obraz kraje, okresu, okolí, města, pokud ji lze míti za podrobnější provedení přehled- ného obrazu celkového. Tl. Mapa vypuklá (Relief-), původní (Original-), zmenšená či redukovaná (reducirte K. ), příručná (Hand-), závěsná (Wand-), přírodní (physikalische K. ), nebeská (Himmels-), vrstevná (Höhenschich- tenkarte), zeměznalecká (geognostische K. ), námořská (See-), statistická (statistische K. ), politická či občanská (politische K. ), náro- dopisná ( ethnographische K. ), průmyslová (Industrie-), spojovacích prostředků (Kom- munikations-), železničná (Eisenbahn-), po- štovská či poštovní (Post-), cestovní (Reise-), vojenská (Militär-), historická (historische K. ). Š. a Ž.