Siký
Siký = taký, zastr. Ht. Sl. ml. §. 400. 2. Síla. Cf. Mkl. Etym. 296. S. okamžitá (momentan), stálá (continuirlich), koercitivní, tonu, Mj., koně, koňská, centralní, hybná, individualní, optická čočky, lámavá, mole- kularní, odporující, nestálá, rozptylná, sou- družná, výsledná, ZČ., lidská či ruční, zví- řecí či tažná, pomocná (hnojivo atd), NA., hnací parostroje, Hrm., posouvací či příčná (transversalní), normalní, Zpr. arch., postu- pová, Pek. 5., základní, Šln., dramatického slohu, výrobná či produktivní, Dk., půso- bivá, myslící, živná, vzrůstná, plodivá, po- střehující (apprehensivní), pohybující či mo- torická, Hlv., elektrická, mechanická, ther- mická, Osv., pracovná, Mus., výpomocná, otáčecí, šroubová, postupná, účinná, zma- řená. SP. Působení dvou sil, vz MS. 9., skládání dvou sil rovnoběžných, 11., roz- kládání sil, 12., skládání několika sil, 13., měření sil; síla živá, 31., odstředivá 36., přitažlivá 42. nn.: vzájemné působení tíže a síly odstředivé 55. S. silná. Rkk. Křivka síly. Čs. math. X. 218. S. fantasie, žádosti, náruživosti, Dk., vůle, Šmb., trefných vět a frasí. Osv. Se všech sil svých máme Boha milovati. Št. Kn. š. 37. (36.). Rozkládati sílu ve složky konstrukcí n. počtem. Us. Pdi. Nemáš více síly než pan Bůh a i ten v neděli odpočíval. Us. Dbv. Kdo si utrhuje od úst pokrmu, utrhuje si sily. Us. A když se k síle navrátili (síly zase nabyli). Zrcd. 9. a. Nalož (na to) všecku sílu svú. Výb. II. 46. S. zůstaň bez přílišnosti. Dk. Aesth. 96. Pokus své síly. Výb. II. 44. Kdo po- slední čásť tekutiny ze sklenice vypije, vy- pije svou n. cizí sílu. Mus. 1853. 472. Má síly jako vody (mnoho). Brt. Ani kůň nad sílu něskočí. VSlz. I. 222. Plamen dýmáním neuhasne, nýbrž se více rozhárá: tak síla odporem roste; S. bez rozumu sama se maří. Us. Hkš. Z brucha pochodí s. LObz. XVI. 34. Dokud s., hleďme díla, by památka po nás zbyla. Us. Bž. Kdyby kůň o své síle věděl, žádný by na něm neobseděl. VSlz. I. 211. S. kola lomí; Neleží v tom s., kobyla-li sivá, ale jak táhne. Lpř. Láska k dílu tuží sílu. Co je po síle, když není píle. Brt. Ně dycky s. všecko spraví. Slez. Šd. Kde co čpí a kde co hnije, lúka z toho sílu pije. Nechť kámen leží, až přibude síly; Kdo chce k dílu, najde sílu. Sb. učit. — S. = moc. Vzali mne silou, vzali mne v noci. Koll. Zp. I. 365. Kde s. vládne, tam zákon zapadne. Č. M. 340. Mluviti s námi chtěl na sílu maďarsky. Koll. Cestop. D. I. hl. 2. Branná s. zemská, námořní, Osv. I. 202., vojenská. Osv. Základní síly státu. Kř. Stat. 2. — S. = množství. Povedúť ji v hrozné síle. Arn. 641. A všeckna s. lidí stášě. Ev. víd. 81