Loket
Loket, kte (ktu: V gruntu na 3 lokty zšíří zeď ke mlýnu založiv. Břez. 172. Na lokty rozměřený chrám. Br. ), loktík, u, lokétek, tku, loktíček, čku, m. Loket, gt. pl. loktů, nebo loket (starý gt. rovný no- minat. sg. ); za starodávna také loktí. D. Zdélí 60 loktův. Br. Instr. pl. jen lokty. Akkus. pl. lokte, lokty. Br. — L. = místo, kde se ruka přehybuje, cubitus, der Ell(en)- bogen. Opírati se o 1.; podepříti se na l. D. Loktem svítí (má roztrhaný rukáv). Us. Ne- může loktem do kapsy. Vz Chudoba. Č. Okus se nyní o loket, dosáhneš-li. Pk. Vz. vice v S. N. — L. = zadní kostlavé rámě, od lokte až do pěsti, die Elle, Hinterarm- pfeife, das Rohr. V. Ruka v sobě svalovité rameno obsahuje, loket, hrsť. Kom. — L. = ruka, der Arm, die Hand. Na lokty ně- koho vzíti. Žalans. Syna na loktích má. Jel. — L., míra, půl ruky, die Elle, Messelle, V. Vz S. N. L. pentlí, krajek, sukna, klo- básův atd. L. pražský n. český = 3 pídi, Háj., 4 pídi. Mus. 1840. 68. L. vídeňský činí nyní 0·77756 metru (9 loket víd. as 7 metrů); 1. český činí 0. 59367 metru (5 loket českých as 3 metry). Vz Metr. Dvanáct loktů neb loket. Br. Chrám na lokty rozměřený. Br. Na loket měřiti. D. Na dlouhý 1. měřiti. V. Všecko dělí (měří) na dlouhé lokte. Us. On toho sobě na dlouhé lokty odkládá. D. Vz Zdlouhavý. Č. Na dlouhý loket vzíti, dělati. D. Všecko měří na dlouhé lokte. Vz Lou- dal. Lb. Vím, po čem toho loket. Jg. Přeměřiti někoho dubovým loktem (= vybiti ho). Č. Pověděl mu, zač toho loket. Vz Domluva. Č. Dovíš se (poznáš), zač (po čem) je toho loket. Vz Vyhrůžka. C. — L. = město, Ell bogen, Cubitus. Vz S. N., Tk. I. 616., III. 652. — Lokeťan n. Lokťan, a, m.