Česko - německý slovník Fr. Št. Kotta
Seznam Hesel

    FulltextVše
    Prohledávat:
    HeslaObsah hesel
    Nápověda
    Dokument Obrázek
    Svazek:4   Strana:0534


    Váha
    Váha, y, f., váhy, pl. (instr. vahou, vz á, Brána; v přenes. smyslu: váhou) = ná- stroj k určení váhy těl, die Wage. S. N. Obyčejná váha (vážky, na Ostrav. vožky, Tč. ) skládá se z hřídele (vahadla), v jehož pro- středku kolmo strmí jazýček či výražek, pak z ručky čili klejchu (kříčky), který vnitř jest otevřený, dole mající osu, okolo kteréž hřídel se houpati může, konečně ze dvou misek na řetízcích n. šňůrkách od konců hřídele visících, z nichž jedna závaží, druhá věc, která vážiti se má, nese. Sedl. F. 52. Jazýček z hřídele vychází a skrze klejch se klátí. Kom. Váha bez misek (přez- men) má 2 nestejná ramena; při vážení věší se na kratší rameno zboží a na delší běhoun (závaží), až v jistém místě běhoun se zbožím v rovnováze stojí; tam jest tíže číslicemi naznačena. Pt. Váhy desetinné (decimalní) a setinné (centimalní, vz Prm. III. č. 10. ), kde závaží jednoliberní s bře- menem desítiliberním, stoliberním v rovno- váze stojí. Pt. 125. Vz o nich více v KP. II. 35., 34. V. kupecká, řeznická, senná; zlaté vážky. Us. V. pérové, rovnovážné. Wld. V. na olovo. D. V. (váhy, vážky) římská (přezmen), mýtná, Strassenmauth-, s mostem (n. můstková, Strassburger od. tragbare Brückenw., vz KP. II. 22., 34. ), švédská (lodní), elektrická, magnetická (Coulombova), Hydrostatická (vz KP. II. 38. ), atomická (vz Šfk. 733., Bř. N. 81. ), objemová (Bř. N. 81. ), laťová (v horn., Bc), odchylná, Dreh-, prostá, obyčejná, hřivenná, obecná, vzdušná (vzdu- choměr), s ukazovadlem, Nz., lékárnická, Us.; rychlá (citlivá), když jazýček při nej- menší rozdílnosti tíže vyráží, Vys.; v. na papír, zphruhová (Rotationsw. ), na psaní, městská, obecní, ruční, Hand-, dobytčí (na dobytek, Vieh-), na cukr, visutá, hängende W., misková, Teller-, Šp., metrická, cejcho- vaná, obchodní, železná, mosazná, dřevěná, kostěná, stabilní, přenosná, Wh., nivellační, Nivellir-, vodní, Mohrova, Robervalova, Zen- grova tangentialní, Ck., z pružných per (vz Prm. III. č. 12. ), Mariottova, ukazovací (ib. č. 7. ), stojatá či anglická (Prm. III. č. 5. ), fysikalní, analytické (vz Prm. III. č. 3. ), dánské, vozová, Brücken-, obilní, Dch., ražní, Kh.; váhy chemické (vz KP. II. 35. ), min- covné, poštovné (vz KP. II. 38., 34. ), ta- bulní n. balanční (vz KP. II. 34. ), oblouč- kové či listovní. S. N. Klejch n. kříčka u vah. Nz. O vahách vz KP. I. 99., o vahách řeckých a římských vz Vlšk. 309., 310. V, městská v Praze za starší doby. Vz Tk. II. 351. Něco na váhu bráti, vzíti, dáti, klásti = vážiti. Us. Užitek z obecné váhy. Šp. Kříž na váhu. Šp. V. se nachyluje, schlägt vor; továrna na váhy, plat od váhy, lidé od váhy. Dch. Na váze vážiti. BO., Šd. Měří oheň na váze (= koná marnou práci). Prov. Bdl. Kouří se mu z váhy; Polámaly se mu váhy. Vz Prodělání. Č. Vz Jazýček, Jeřáb. — Přenes. Na váhu vzíti (mysliti, rozjímati). V. Mínění to získalo si váhu. Pal. III. 1. 88. Sotva stojí na váhách; kolébá se jak na vahách. Pís. mor. Z váhy něco pustiti, (mimo se pustiti, nedbati toho). Šm. Jest mezi nimi váha, es schwankt zwischen bei- den; těžko na váhu padati; Věc je zase na váhách (kolísá). Dch. Nebral to s pravdou na přísnou váhu. U Žamb. Dbv. Béře všecko na váhu (uvažuje). Sych. Na váhách býti, státi (pochybným býti). V nejistotě a jako na vahách zavěšený. V. Ta nemoc jest na váhách. Ja. Neberu, co říkám, na váhu. Šml. Dokud na jednostejné váze osedí. Žer. Řeč na váze měř, málo komu věř. Prov. Šd. Bližního nesmíš na svou váhu klásti. Ze Shakesp. Tč. Kristus to volil, aby naše skutky všecky v počet a na váhu položil. Hus II. 389. Když se Vladislav ohlížel po nejvýhodnějším prostředku, padlo na váhu zajisté také naléhání papeže. Ddk. III. 289.Vz Vážka. — V. = dům n. místo, kde seveřejně co váží, das Wagehaus, das Wagamt.V Praze byla veřejná v., za jejíž použitívybíral se poplatek. Ddk. IV. 146. — V. =závaží, das Gewicht. Vz Závaží. Nebudešmieti v pytlíku rozličných vah, menšie avěččie, aniž bude v domu tvém miera věččiei menčie. Hus II. 273. Váhy olověné. Orb.p. O mírách a váhách. Kom. Váhy jsou:centnéř, libra, lot, kventlík, škrupl. Kom.J. 765. Za jednici váhy béře se u nás ví-deňská libra, dle metrické soustavy gramm(gram): 10 grammů = dekagramm, 100 gr. =hektogr., 1000 gr. = kilogramm = 1 metr.libra; 1/10 gr. = decigr., 1/100 gr. = centigr.,1/1000 grammů = miligr.; 1 libra vídeňská =0. 5600164 kilogrammům a 1 kilogr. = 1·785vídeňské libry. Celní libra — 500 grammů= '/2 kilogrammu. S. N. Váha těžká, lehká,pravá, spravedlivá, nespravedlivá, celní.Us. Vys., Šp. Něco na lehkou váhu bráti.Sych. Na těžkou, na lehkou váhu pro-dávati. Us. Na malou váhu prodávati, navětší přijímati. Er. Váhu vyrovnati. Šp.Jednička váhy. Nz. Dáti komu dobrou váhu.Ml. Kdyby chléb váhy nedržel. Er. V. lehkái. e. ne tak těžká jako jiná téhož druhu,ku př. krámská váha slove lehká v., protoželibra její o několik lotů méně váží nežliřeznická. Jinak lehká v. = méně obnášejícínežli by měla. Ten kupec má lehkou v. =malé libry, malé loty atd. Jg. — V. železa= 20, jinde 44, 120, ano i 156 liber. Us. V.stříbra = 2 hřivny. L. V. na zlato a stříbrobyla hřivna. Ddk. IV. 146. Dvú set zl. uher-ských na zlaté i na váze dobrých. 1470. — V. = tíž, velikosť tlaku nějakého těla způ- sobeného účinkem tíže ve směru jejím. S. N. Die Schwere, das Gewicht. Vz Tíže. Váha hrubá, z hruba (Bruttogew., i s nádobou nebo obálkou), čistá (Nettogew., v. zboží bez obálky), J. fr., prostá, poměrná n. vztažitá, protivná (Gegengewicht, n. ) Nz. Vz KP. II. 38. V. poměrná (relativ) = poměr hutnosti některého tělesa k hutnosti vody destillo- vané; v. prostá (absolut) = tělesu určité velikosti přináležející. Vys. V. athmosféry, těles, vzduchu, země. Vz KP. II. 53., 33., 89., 31. Těžké váhy = těžký; To ve své stálosti a váze trvati nemůže; Tam každá věc ve své míře a váze zůstává. V. U ve- liké váze stříbro přinášeli. Háj. Rád bych to na rovnou váhu dal; V jednostejné váze vždy trváme. Sych. V. za živa, za sucha; jednička váhy (die Gewichtseinheit), Nz., rozdíl, vyšetření, velikosť váhy; schodek na váze. Šp. Útraty dle váhy. Nz. V. trpěná (při starších mincích, když se jim do plné váhy tolik nedostává, že ještě za berné mince platí, das Passirgewicht). Skř. V. se srážkou, das Taragewicht; srážka váhy, der Gewichts- abzug, rozbor váhy, die Gewichtsanalyse. Šp. Měrná v. hmot pevných a kapalných. Vz Prm. III. č. 13. Stejnou váhu míti, gleich schwer sein. Dch. Pečivo na váze přibývá šp. m.: pečivu váhy přibývá. Ht. Obr. 18. Žádosti váhu dáti. J. tr. Povolující s či- nícím na jedné jsou váze. Č. — Nad váhu = vývažek, das Uibergewicht. V. Vzíti váhu = pochop. Us. — V. v tělocviku: vismo, na-vlečmo, ležmo, pokos, měna váhy, toč z váhydo váhy. Tš. Cf. KP. I. 454., 468., 474., 489.,496., 509. — Váhy u vozu (vahadla, Kšá. ),die Wage, Zug-, Sprengwage, skládají se zejha (bidla) a misek, které na jhu visí. Šp.Váhy vozové složeny jsou z berce, cuchet apraslíků (přeslíků). Na Slov. Váhy u pluhuskládají se z vaziště a rozporek, kroužky dohromady svázaných. Jg. Polámaly se muváhy (stroje = prohospodařil). Prov. — V.studničná, der Brunnenschwengel. Ze studnicvahou a okovem váži vodu. Kom. J. 583. — V. = nástroj, kterým se čep táhne při veliké vodě v rybnících. Us. — V. = vážnosť, důleži- tosť, cena, šetrnosť, das Gewicht, Ansehen, der Kredit, die Bedeutung, Achtung. Ta smlouva ve své váze zůstala. V. To u mne nemá žádné váhy. Us. On (jeho jméno) má u něho velikou váhu (mnoho váží). Nz. Námitka tvá jest věc malé váhy. Ml. Na něco velikou váhu klásti; Na čem nezáleží, to bez váhy jest; Tyto pohnutky jsou bez váhy; Úřední v.; Veliké váhy jest věc, že... Us. Dch. Dal si nejdříve svou váhu a potom vykra- čoval. Sá. (v Osv. 1873. 39. ). Pravá váha účet dobrý vydává, nepravá pak špatný do- stává. Slez. Tč. Židé na zevnějšku převelkou váhu kladli; Korinťané nadměrnou váhu na výmluvnosť a moudrosť onu kladli; Stejnou s ostatními apoštoly váhu sobě připisuje; A ovšem tedy (Jakob) apoštolem byl stejnou jako Petr váhou; Leč tím nepřístojná v. se klade na důvěru Pavlovu; Různočtení ta sobě váhu drží; Pán takové již váhy byl u lidu požíval, že...; V. celá spoléhá dle vý- kladu toho na verši 17. o dověčné jistou měrou platnosti starého zákona. Sš. J. 71., I. 165., II. 14., 15., 145., L. 103., 122., 161. Zpráva, že císař s Jaroslavem učinil spolek, stížila asi váhu vyjednávání; Tato stránka panování jeho má beze vší pochybnosti více váhy do sebe než prvější; Kde a kdy poznal Břetislav této manželky své, nemá ovšem nižádné váhy; Bez politické váhy nebyl ovšem tento sňatek; Ty diplomy mají v hi- storii Cech i Moravy velikou váhu; Pro nás jest to ustanovení s váhou, že...; Rada jeho měla u knížete zajisté velikou váhu. Ddk. II. 84., 88., 110., 117., 310., 456., III. 96. (Tč. ). — V. = povaha, míra, die Art, Beschaffenheit. S váhou, svou váhou = ne- spěšně, váhavě. V. On kráčí svou váhou, on nejde než svou váhou. Us. Nech štěstí jíti svou váhou. Prov. Ros., Č. M. 153. Osel svou váhou jde. Pref. Že by to pánu Bohu poručiti a při své váze zůstaviti musili. Skl. I. 157. V. hlasky. Dch. Jestli od samého Pavla na víru obrácen byl, o své váze ostati povinno; Čehož, důkazů toho nemajíce, při své váze necháváme. Sš. L. 1., II. 7. Váha k ustanovení daně, die Steuerwage. Šp. Kdyby to stálo pořád na jedné váze (im Gleichgewicht). U Dobrušky. Vk. Nechati něčeho při své váze, auf sich beruhen lassen. Šf. Rozpr. 35. Zachovala se řeč česká větším dílem v té váze, ve které byla v době pře- dešlé. Šb. Lit. I. 45. Dělá všecko svou váhou (nepřetrhá se prací). V Kunvald. Msk. Us. u Dobrušky. Vk. Jenž činíš větróm mieru neb váhu t. každému protivenstvie cíl a mieru si položil. Hus III. 50. Všecko jde svou váhou. Us. Šd. Svou váhou pracovati, mluviti. Us. Při své váze koho zůstaviti. Koc. V jídle, v pití měj vždy váhy. Lom. Váhy nepřeskakuj (v ničem se nepřebírej). Neskákej přes váhu. Mus. V tej váze = v té míře. Kat. 703. V. smyslná, míra n. stav, v kterém člověk užívá svých smyslů. Kat. 857. — Váhy = jedno z 12 souhvězdí ve Zvířetníku. V. Vz S. N. — Váhy = šídla, libellulae, hmyz síťokřídlý. Vz Schd. II. 520., Šídlo. — U Váhy v Praze. Vz Tk. II. 403. — V., y, m., osob. jm. Žer. Záp. I. 29., 32., 37.

    Vytvořeno v rámci projektu Data a nástroje pro informační systémy (1 ET 1011 20413)
    za podpory programu Informační společnost AV ČR a projektu Informační zdroje
    pro výzkum a výuku češtiny (VZ 09005) za podpory programu
    INFOZ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR
    Digitalizace a software Imaging Systems spol. s r.o. © 2005 - 2007 - 2011