Zrada
Zrada, y, f. = prozrazení, der Verrath, die Verrätherei. Ve starých spisech stojí všude zrada; ale lid mluví: zráda a ana- logie jest též pro: zráda: mluviti — smlouva, hubiti — zhouba, tvořiti — stvůra, kaziti -- zkáza, praviti — zpráva, ztratiti — ztráta, spasiti — spása. Č. Dod. XI. Cf. Zrádný. Zrádnosť. Z. zemská. D. Vz Rb 274. Dvě modly sú len, čo sa nevyžily: Bes nesvor- nosti a národnej zrady. Vaj. Tat. a mor. 112. Zradu na jevo vynésti. V., kouti, kovati, snovati, stropiti, Us., činiti, Ben. V., před- povědíti; beze vší zrady. Br, Z-dy se ne- báti. Dal. Zradu by na člověka pověděl. Vz Tajemství. Č. Poskvrnil veleslavné jméno rodu svého plamou zrady zemské. Proch. Zánik metr. Zrády od Jidáše podejmutí; Zrádce ten osnoval zrádu svou. Sš. L. 195., 272. Hrob ten pre nás zrada čierna do tej zemi vykopala. Chlpk. Sp. 1. Chodí na vlka premenený ľudom o zradu a škodu. Let. Mt. S. IX. 1. 39 Tam národ môj padá v jarmo, padá mi zo zrady; zradbou mi môj národ padá. Ppk. II. 187. Rozpoviedal mu, ako mu o zradu stáli (zrádni byli). Dbš. Sl. pov. I. 269. Na jazyku vernosť, zrada v srdci. Zbr. Lžd. 110. Zradou ne- šlechetnou tam jat jest; Neobcuj s těmi. ježto falešné a jidášné zrady o králi sklá- dají. Pal. Děj. III. 3. 171., IV. 2. 400. Fra- jerenko, ty si moja zrada (zrádně o mně smýšlíš); Nosí pod jazykom devaterú zradu Sl. ps. 61., 87., 63. Zrady strojiti. 15. stol. Zradu mysli srdcem křivým. Alx. V. v. 1981. (HP. 48.). Zahor (zahoř) pomstou, kde je zrada. Slov. Té. Rychlosti třeba, kde se z. plouží. Shakesp. Tč. Z. je milá, ale zradca býva v Nenávisti. Na Slov. Tč. Z kouta zráda číhá ráda. Mezi dvěma rada, mezi třemi zrada. Ros. Kde dva, tu rada; kde víc (tří), tu zrada. D., Lb.