Mírka
Mírka, y, f. Mässchen, n. Vz Míra. M. na prach (ručniční). Das Lademass. — M., ná- dobka jakožto jednotka míry při sázení klejtů. Us. u hrnčířů. Mý. — M., 8 žejdlíků, Achtel, Massel, n. Jinde: záměra, metník, Jg., v Tábor. mejtník. — M. = rakouská měřice. Metze, f. D. — M., kterou mlynář od mletí béře, měřičné, výmelek, die Mahl-, Müllennetze. Us. — Na malou mírku (u kupcův, alla minuta, al minuto). Šm.