1. Volavka
1. Volavka, y, f., na Slov. volavice, pták brodivý, der Reiher, ardea. V. popelavá, a. cinerea, nachová, a. purpurea, bělostná, a. alba, bukáček, a. minuta, vz více v S. N. V. šedá n. šerá n. popelavá, b) peřestá n. bukač; bělostná; tichomořská; kvakva; ču- prýnatá; bukáček; pěknoplecá; čubará; rezo- vlasá; nachová. Presl. V. kladivouš, scopus umbretta, malá, obrovská, a. goliath, stří- břitá, a. egretta. Holub I. 134., 153., 53., 218. V. luční, der Wiesenreiher. Dch. Cf. Frč. 347., Schd. II. 467. V. huká. MM. V-ky nad míru vysoce létají. Kom. V-ky sokolem lapati, loviti; sokola na v-ky; lov, honba, bouda na volavky. Šp. — V. = píšťala na srnčí, kachny, zajíce, kuroptve, holuby, te- třívky atd. Us. Hk.