Jesep
Jesep. Mkl. aL. 76., Mkl. Etym. 334. J. = štěrk, Schutter. Vc. Pr. 51, Frč. G. 37. J. smíšenina hranatých kusů rozličných hornin spojených mezi sebou jinou horni- nou, tak zvaným tmelem. Vz více v Schd. II. 74. — J. = písčina, písky, die Sand- bank. Sl. les, Nz, Sš. Sk. 284. Jesepčí, vz Jesipčí. Jesepový. J. pískovec, útvar, ležaté meď- natých břidlic, rothes Todtliegende. Sl. les. Jesetr, rus. osëtr?, pol. jesiotr, lit. asé- tras. Z rus. Mkl. aL. 9., Etym. 105. V MV. nepravá glossa. Pa. J. malý, obecný. Frč. 300., Schd. II. 493.. KP. III. 378. O lovení jich vz v KP. III. 379., Kram. Slov., S. N., Rk. Sl. Jesetři vši, dichelestidae. Frč. 90., Brm. IV. 2. 60. Jesienka, y, í. = jeseňka, ocún. Slov. Němc. IV. 331 Jesíň, ě, f. = jeseň, der Herbst. Laš. Tč. Jesínky, dle Dolany, Gessing, ves u Bu- chova. Blk. Kfsk. 288., 630. Jesinný, Herbst-. J. počasí. Laš. Tč. Jesipčí — jesepčí. Jesepčí proutí na ko- šíky, které roste na jesepech i uprostřed řek. U Hořic. Hk. Jeskyň, ě, f. = jeskyně. Laš. Tč. Jeskyně. Mkl. aL. 57., Mkl. Etym. 101., Rk. Sl., Prk. Př. 29. J., spelunca. Ž. wit. 99., Pass. 312., Hr. ruk. 12. a. Cf. List. filol. VIII. 23. Sr. strb. jasktarca. Gb. J. chrá- mové (v Indii}, Lpř. Dj. 1. 23., anglické, moravské, Krč. G. 1008.; j. s krápníky, Tropfsteinhöhle. Sl. les. J. lotrova. Hus I. 300. Svá vlastní jeskyňka lepsí než sinajská hora. Us. Hkš. Čf. o j. Kram. Slov., S. N. — J., sam. u Lišova. Jeskyněc, ňce, m., der Höhlenberg. Šm. Jeskynětice, e, f., die Grottensäule. Šm. Jeskynětina, y, f., das Grottenwerk. Šm. Jeskynitý, voll Höhlen. Lpř. SI. I. 66. Jeskyňka, y, f., vz Jeskyně. — J. J-ky by té byly odnesly. Němc. VI. 354. Vz Je zinka. Jeskynní, Höhlen-. J. nález, Dch.; med- věd, ursus spelaeus; hyéna, hyaena spelaea ; lev, felis s.; vlk, canis spelaeus. NA. 684. Jeskyňový. J. klášter u Kyjeva. Kryšt. Jesle. Bž. 39., 223., Sv. ruk. 335., Ž. wit. Hab. 17., Kram. Slov., S. N. — J == jestli. Mor. Neor. Jesli, esli = jestli. Us. Jeslice, jesličky, vz Jesle. Jeslín, a, m. Sbn. 326. Jesiiště, ě, n. = jasliště, místo, kde jesle jsou: Let. Mt. Sl. VI. 2. 13. Jěslky. Kdyžs sě sprostným jěslkám vslo- nil. Pravn. v. 1459. Jesný = jasný. Šm. Jespak obecný, pelidna cinclus, triHga cinclua, der Alpenstrandläufer; bojovný, machetes pugnax, der Kampťhahn, Frč. 346., Schd. II. 471., Holub I. 231., Km. 1877. 269., křivozobý, pelidana subarquata, der bogenschnäblige Štrandläufer; islandský, triuga canutus, der isländische Strandläufer; malý, pelidana minuta, der kleine Strand- läufer; ploskozobý, limicola pygmaea, der kleine Sumpfläufer; šedý, pelidana Temminki, der Temminksstrandläufer ; písečný, calidris arennaria, der Ufersandling. Sl. les. Cf. S. N. Jesseni-us, a, m. (Jesenský) Jan, slavný lékař, 1566.—1621. Vz Tf. H. 1. 3. vd. 80., Slavín 11. 281., Blk. Kfsk. 1328., S. N., Rk. Sl. - J. Pavel, br. čes. Jg. H. 1. 2. vyd. 574.