Moci
Moci, koř. mog, mogti, mohti, ht v c, moci, vz ht. V obec. mluvě: moct (hrdelnice h před t v c se rozlišuje). Mohu (na Slov. můžem, možem; v obec. mluvě: můžu), mů- žeš, může (můž), můžeme (můžme), můžete (můžte), mohou (v obec. mluvě: můžou); imper. moz; přech. moha (-houc); mohl, mo- žen, -žení; máhati v namáhati, pomáhati.