Moci
Moci. O časování vz Bž. 181., 200, List. fil. 1883. 125. O časov. na Mor. vz List. fil. 1885. 242. Cf. Mkl. Etym. 199. — M. = s to býti. -— abs. Přindeš k nám ? No môže (= budiž si, snad). Us. Val. Vck. Může být = snad. Us. Rgl. Abychom, kdež mohúc, dobývali svému jazyku cti. Výb. II. 39. Ktož co može, ten to pobra. Alx. Kto by byl a kterak by mnoho mohl. Hus II. 386. Jakž móž a umie. Št. Kn. š. 42., 40. — s inft. Dále pro pláč nemohla (mluvili). Sá. Mohľs mi toho neposílať (čemu's mi to po- sýlal?). Us. Brt. D. Mohla's mi toho ne- délať (proč's mi to udělala!). Ib. Nás skla- mati můžte. Kar. 146. Nemožu na tě za- pomnět ; Dyž bych, moh' s milú povědač. Sš. P. 245., 599. Či mi pán Boh nemohl aspoň teba nechati? Koll. IV. 103. Lipolt nemoha obrany míti. Výb. II. 44. Podle toho možete sě zpravovati. NB. Té. 59. Snad možieše tak juž jmieti druhé lieto po de- sieti. Anth. I. 3. vd. 34. By mohl ty cesty poznati. Alx. Také spasen býti nebude moci. Št. Kn. s. 16. Cf. Brt. S. 3. vd. 190. — M. = smíti. Vz Poklid. — zač. Kdo za to může? Vz Kdo (682. a.). — z čeho.Máti moja kára ma: Naňho mi nemysli! Čo ja môžem z toho, keď mi nevychádza z mysli? Bl. Ps. 37., Sl. spv. VI. 202.