MíraMíra = známá veličina atd. M., men- sura. Ž. wit 79. 6. V MV. nepravá glossa. Pa. Cf. Mkl. Etym. 195., Rk. Sl. Označování měr, vz v Šrc. 427. M. hudební = takt. Dch. M. metrická, tekutin, tekutinná, Sl. les., veršová (syllab ve verši), KB. 1., tepla, Kk. Fys. 102., čísla, soustavy briggické, Stč. Alg. 58., 73., roztečná, vzrůstu, NA. IV, 197., V. od II. 20., vrtáková, die Bohrlehre, vz Včř. II. 137., aethetická, Dk., hodnot, Kaizl 145., dokonalá v metrice. Vz Jg. Slnosť 74. M. n. koěfficient roztažitelnosti. Stč. Zem. 494. — M. věcí dlouhých. M. mezihvězdní (stellarní loket), Stč. Zem. 102. Cf. ZČ. 12. —16., S. N., Loket, Provazec atd. Míry řím. Vz Vlšk. 306. - Cf. Kram. Slov., Mus 1850. 17., Arch. VIII. 613. — M. na kolo (kolní, koloměr, das Rädermass), Šp., ctnosti, Hlv. 307., z cihelny (veliká), u Rych. Msk V hojné míře někomu něco nahraditi. Us. Pdl. Do jisté míry. Dch. Do jisté míry. Mour. Obili dalo míru (je-li sklizeň prů- měrná). Brt. Jakouž měrou jest kdo měřil, tak mu bude zase odplaceno; kterou měrou měřiti budou, táž se jim odměří. Výb. II. 984., 1402. Túž měrou, kterú měřiti budete, odměřeno bude vám; I nemniem já nižád-nemu miery položia, kolikrát má do roka přijímati; My v Čechách nesjednáváme sev měrách, nébrž v jednom městě v Prazejiná měřice jest na Novém Městě a jiná naMalé Straně. Hus I. 267 , 331., II. 36. Podmierou nebýva ništ. Slov. Rr. Míry své do-táhnouti v každé věci a nepřetáhnouti; Jednév něm (v Bohu) není míry, Gott ist uner-messlich; Nesluší pod míru Bůh; Boží milo-srdenství nad míru jest. Št. Žito dalo míru,pod míru, nad míru (sypalo). Brt. Mtc. 1878.37. — M. moralně atd. Do jisté míry, přesmíru, na míru něco činiti. Dch. Musí s níbýti do míry, jinak by ji urazil (opatrněs ní zacházeti). U Dobrušky. Vk. Nepravdivátvrzení na pravou míru přivésti. Mus. 1880.86. Že nenie slušno o takovej věci pově-děti v takovej míře. NB. Tč. 120. M. milováníbližnieho; Neumieme miery sobě uložiti;Neumějí míry tomu vzieti. Št. Kn. š. 39.,171. — M. = mírnost atd. Nezná míry. Dch.M. ve všem nejlepší. Krnd. 211. I v jedeníi v pití má svú mieru. M. K míře otočiti,zur Mässigung einlenken. Dch. Všecko s míroui s prací. Us. Tč. — V míře. V plné míře, imvollen Umfang. J. tr. Oni mu odpověděli v tétomieře (v tomto způsobu). Výb. II. 598. Vědo-mie žalobníkovo v tejto míře jest mocnějšínebli prvnější nežli odpovídatelovo; Jehosvědomie v tejto míře nemóž příjemno býti.NB. Tč. 149., 162. — Z míry. Přivedl hoz míry, brachte ihn aus der Fassung. Dch.Aby z míry nevystoupil. Vš. 442. Ze svémíry vycházeti; Jakž vyjdú z miery dáv-ného ustavenie. Št. Kn. š.'90., 153. — M. =stav atd. V Čechách stanuly věci neupřím-ností na zlé míře. Wtr. Když to bude nanejlepší míře; S někým na dobrou míru sedáti. Dch. Chce ho v lepší míru (rozmar)vpraviť. Kká. Td. 155. Viděn jest kříž čer-vený uprostřed nebe v tu mieru (in derGestalt), jakoby slunce na poledne stálo.Let. 23. Vaše věci na dobré míře jsou po-staveny. Abr. z G. I. 265. Jestliže ten člověkv té míře umřel, tehdá nemá jí v tu věcodpovídati; Jsa v příznivé míře pohnal mnez dědin mých. Půh. I. 205.. II. 276. —V té míře = tehdáž, na ten čas, této chvíle,tenkráte. V této mieře lidí při sobě nemáme.Král Jiří. Lidmi vojensky v této mieře ne-hýbej. 1462. Vz Pal. Rdh. I. 182. - M. =způsob atd. K té radě žádnou měrou ne-přistoupím. Mk. Posouzení, jehož se básnímtěm dostalo měrou zbytečně příkrou. Mour.Pravá miera Boha milovati jest nade všejej milovati a bez miery. Št. Kn. š. 36. — M. = úmysl. Řekl mu dobrou měrou: Ty pane, šelmo! Sdl. Hr. II. 90. Jidáš lstivú měrú tě celoval, ne s pravú věrú. Pravn.
