MásloMáslo. Cf. Mkl. aL. 280., Bž. 52., Mkl. Etym. 185. M. prané, solené, staré, nalo- žené, jemné, trvanlivé, rozškubané, žluté, zelené, hnědé, zaráživé (ranzig), mražené, na sníh, ušlehané, kadeřavé; m. hněsti, hně- diti. Šp. M. palmové, kokosové. Vz KP. VI. 9. Máslo tabulové či čájové = nejlepší. Us. Cf. Schd. I. 411., Vlšk. 195., 210., Kram. Slov., Slov. zdrav. M. topené, das Schmalz. Slov. Vz Přesný, Výtisk, Putr, Putra. M. topiti = převařovati. Slov. Forma, tvořítko na m., die Butterform. Kal převařeného másla, vz Cmur, Cmerka, Varmuž, Var- možka, Barmoška, Peny, Kapolica, Kal. M. jak íkry. Zlínsky. Brt Rozmazané, májové m. = rozmazlenec. Pk. Dařilo se, jakoby máslem hobloval. Jrs. Práce šla jako po másle. Šml. Ešče by ja lepši zpivał, dyby béłečku s maselkem jidal. U Brušperka. Brt. D. Jednati s kým jako s máslem, Jem. butterweich behandeln. Dch. Co je dnes tomu děvčeti tak s máslem (veselo)? Němc. M. a stred jísti bude. Ev. olom. 95. O máslu kraviem. B. Mik. Sir. 38. 25. Nechoď s má- slem na hlavě na slunce. Us. Sedí jako tluček v másle (má se dobře). U Opavy. Kls. Kdo dá cukru do smetany, másla ne- namútí. Glč. II. 86. Jahůdky červeného bezu (čeříku) dávají máslu pěkný lesk. Mus. Kdo navštíví hospodyni, když máslo tluče, musí si sednouti, aby brzy stloukla. Us. Ne- může-li hospodyně másla stlouci, dá do masnice rýnšťák nebo trochu octa (Val. Vck.), vypláchne máselnici vodou, ve které oves- nou slámu svařila. Us. Co činí hospodyně, nemůže-li másla stlouci a má-li tedy uča- rováno? Vz Mus. 1853. 483. Čarodějnice tluče m. (prší li a zároveň slunce svítí). Mor. Vk. — M. antimonové. KP. IV. 135.
