Nastati
Nastati, nastanu, al, ání; nastávati; počíti se, anfangen, entstehen, eintreten, den Anfang nehmen, angehen, aufkommen; obschweben, nahen, bevorstehen. Jg. — abs. Nastal nový měsíc. Jg. Když měsíc nastává. Br. Nastal boj, Troj., kroj, obyčej. Ros. Všecky časné věci nastávají a hynou. Kom. Všecky věci nastávají a pomíjejí. Bart. Zima nastala. D. Darmo (Darmodal, Darmodej) umřel. Kup (Koupil, Vydřigroš) nastal. Jg. Nastanou zlé časy, důležité změny. Nastal mor. Jg. Nastává čas večeře. Jel. Když nastane nouze, Bůh ti sešle pomoc. Kom. Brzo nastávající = blízký. Nestálý čas nastává. Jg. —- komu. Nastala nám radosť, potřeba. Jg. Světu obnova na- stává. V. Nastává mi tu péče. Jel. Smrť nám nastává. Jg. Nastává mu nebezpečenství. V. — kdy (po kom). Po časných mukách věčný pokoj nastane. Pešin. Nastal po nich císař Konstantin. Plk. — (z čeho) kde. Z té zprávy nastala v městě veliká radosť. Ml. Slyši (slyším), že mi v ludech nyní blud nastává. Kat. 1131. — s inft. Nastávalo mu se potýkati s nepřítelem. Bor. Vz Dostati se.