Nastati
Nastati. — abs. Nastal odpor proti němu, převrat, Šmb., čas, Dch.; n-la pochybnosť, změna, krise. Us. Pdl. N-lo zděšení veliké. Smb. S. II. 90. — komu. Nastává nám otázka, Dch., Osv. I. 153., svízel. Ib. 73. — kde. V tom nastal obrat, Us. Pdl., nastala změna. Tf. H. 1. 18. V životě národním na- stal úpadek. Us. Pdl. Mezi těmi svaly nastal proud. Osv. I. 485. — proč. Boj proň nastane. Osv. I. 120. Jiný život proň nastal. Us. Pdl. — s čím. Až stár bude, nastanú jiní s kunšty novějšími. Št. Kn. š. 171. — nač. Tehdy ty, již naň nastali, země pochytla. Leg. o 12 apošt. 90., 93. Vz Na- státi. Otec na to nastáł (zaujal se toho]. Brt. D. 234. — oč. Nastáváł o ňu = měl ji rád. Brt. D. 234.