RozumětiRozuměti, 3. os. pl. mějí, ěj, ěl, ěn, ění; rozumívati = pojíti, rozeznati, poznati, ver- stehen, wahrnehmen, begreifen, fassen; vě- děti, znáti, verstehen, kennen, wissen, ein- sehen, deutlichen Begriff haben; mníti, míti nějaké zdání, míti za co, souditi, verstehen, glauben, meinen, dafür halten, wähnen, mer- ken, schliessen; rozumným býti, vernünftig sein, Verstand haben. Jg. — abs. Blázen teprv rozumí, když se stane. Více než roz- umí, chce mudrovati. D., Č. Vz Mudráček. Rozumíte, brachu! Dch. Zrob ty, milá, jak rozumíš. Sš. P. 158. Více chce, než rozumí, mudrovati. Vz Holobrádek. Lb. Ten člověk jest jeden duch, vnitřní člověk rozuměj, a ten duch jest: rozum, vóle a paměť; Jistě z slov svých odsúzen budeš, rozuměj, budú-li prázdná. Hus I. 61., 87. Pokud já mohu r., tedy . . . Us. Rozuměje tedy, že tu i bez hvězd hádati snadno. Kom. Ten, rozumím (myslím), že slyší trávu růsti. Prov. Dobřeť já rozumím, kam měříš (kam biješ, co tím rozumíš). D., Č. Vz Naráženi. Nalezneš-li kde, že který svatý die, že menší nemá tresktati většieho, rozuměj, když menší jest také vinen; Ktož čte, ten rozuměj; Protož když viera die, že sstúpil jest s nebe, roz- uměj, že vtělil se jest, jsa pán nebeský, ale nehnul se nikam. Hus I. 242., 381., II. 194., III. 132. Ta slova tak rozumína býti mají. Br. — (se) čemu, komu. Alx. 1108. R. právům, V., svému řemeslu (znáti je). Us. Já vám nerozumím. Us. Dobře si rozuměli. D. Tomu slovu nerozumím. Sych. Rozumí tomu, co koza (svině) petrželi, Us., jako osel harfě, jako slípka pivu. Pk. Aby mi dobře rozumíno bylo. Us. Dch. I kak ty tomu rozumíš ? Kat. 1346. Tomu rozuměti jest, že jim gleit dali. Žer. 324. Nikodem ovšem nerozuměl dokonale tomu výroku Páně. Sš. J. 49. Nechtějí tomu r., že podo- benství to není vedlé těla, ale vedlé duše; R-měj řeči právě o hřiešiech smrtelných; Važ to pro milého Boha a r-měj ostatku; A z této řeči, ač jí rozumíš, máš, že za- vázán jsi k duchovnie lichvě; Apoštolé ne- rozuměli sú jeho řeči. Hus I. Gl., GG., 193., 216., II. 78. Kdo nerozumí kování, nech mi klestě nehaní. Pk. R-mí tomu, co vůl hvěz- dářství. Vz Hloupý. Lb. Kdo chce všemu r-ti sám, ten má jistě v Hlavě prázdný krám. Km. Nerozumí té sladkosti svět. Kom. Ně- mému vlastní strýc nerozumí. Prov. Bratr bratru nerozumí. Dal. — co. Vedl čáry, roz- uměj ( = měj za to) přímé, křivé atd. Kom. Rozuměti (znáti) jazyk. L., Koll. Což nyní snad pro svou mladosť nemůžete rozuměti. Št. Ale tak již to rozuměj, že jest tobě lépe s námi zůstati. Solí. Čehož příčiny neroz- umíme, divíme se. Kom. Však rád poviem, což rozumiem. Smil v. 102. Ten vás naučí, což nynie r-ti nemóžete; A to móž každý r-ti, že . . .; Avšak tak r-měj ty rozenie ducha, jakož jest Nikodem r-měl narozenie tělestné; Tak Kristus rozum cierkvi svaté otevřel, aby r měla všechno; O by r-měli tohoto světa marnost! Hus II. 207., 231., 232., III. 5., 134. — Pozn. R. ve smyslu znáti, kennen, řidčeji pojí se s akkusativem, nejčastěji s dativem (čemu) a r. koho, ver- stehen, má už Jg. (v Kazimluvu) za špatné místo: komu. — komu, čemu čím. Ký- váním rovně sobě rozumějí jako mluvením. Sych. Co tím rozumí? Ml. Ež postem slušie r. všeliké utrpenie. Št. O ob. v. 260. Ch!ebem môžem všecku tělesnú potřebu r. Št. Kn. š. 55. Tak příkladem nějakým r-měj, že světlo syn jest věčně z světla otce. Hus I. 48. Cizím rozumem rozuměti. Kom. D. 99. Cf. Míniti. R. právům. BO. - čemu proč. Pro krátkost! rozumu tomu nerozumím. Sych. Pro mladosť svou něčemu nerozuměti. Št. — co při čem. Rozumím při tom toto. Jel. — (se) z čeho odkud. J. tr. Ana, se věc ta z pozvání matky Páně bíledně r-la. Sš. J. 42. Jakž se poněkud z psaní Vašeho r. může. Žer. 328. Z toho již r-míme, že . .. Chč. 492. A tak z toho r-mějte, že v listu pokládají vás za kacieře. Hus III. 274. Z čehož r. jest. Us. R. z toho můžeš. Kom. Z toho se roz- umí, že . . . Dal., Proch. — jak. Něčemu z gruntu r., lépe: od kořene. J. tr. Houby tomu r-míš (nic). Us. Dch. Na doslech formám těm r-mí. Kos. Ol. I. 35. Jeho múdré řeči za vlas nerozumějieše. Kat. 533. Vydání to nemůže se r. v strohém smyslu. Sš. I. 30. To móž rozličně rozumieno býti. Hus II. 44. Odpovědi může se dvojím způsobem r. Štr. — co, se na koho, nač = vztahovati, deuten. J. tr. Starý vykladač rozuměl to na hada. Br. Rozumí se na Hospodářství, Ros., na ženské, na mnohé věci. D. — (čemu) o kom, o čem = ztahovali. Miení apoštol, abychom r-měli o mrtvých, majíce vieru a naději, že z mrtvých vstanu; Též r-měj i o jiných, jenž kněží následují; 0 tom chlebu také móž býti rozumiena ta mo- dlitba, jíž prosíme otce nebeského ; Takéž tuto rozuměj o obcování svatých. Hus I. 38., 222., 329., III. 295. Tomu chtěl toliko o prá- vech městských r. V. Rozumí se o tom toto. Jel. Tak rozuměj i o jiných podobných slovech. Br. To se též na druhou stranu i o manželce rozumí. Er., J. tr. — se na čem. Lépe rozumějí se na cestách. V. — se v čem. Rozumí se v hospodářství, Ros., v karbanu, v hádání. D. — kde (v čem). Již móžeš v této řeči r., co slušie k bojování. Hus I. 161. Ve slově zabij mysticky smrť pohanů čili odloučení od předešlého hříš- ného života se rozumí. Sš. Sk. 124. — se do čeho. Do pisma sa dobre rozumeli. Ht. Sl. 228. — podlé čeho. Slova ta prostě podlé litery mají rozumína býti. Br. — že. Rozuměl (měl za to), že má k tobě přijíti. Chtě tu, abychom r-měli, že přisaháme od zlého jest; Nechtie blázni r , že nemají nic svědčiti, než . . . Hus I. 96., 218. — nad kým = rozumným býti. Ó kterak šťastný bude, kterýž nyní rozumí nad chudým a nuz- ným, nebo v ten den vysvobodí ho Pán (kdo strany chudých dobře smýšlí, jim dobře činí? Jg.). V. — co pod čím. (Jo pod tím rozumíš ( = tím)? Pod slovíčkem Pražané r-mějí se obce. Skl. II. 42. Pod tím se roz- umí. J. tr. Pod jménem svědků všecky spra- vedlnosti a původové rozumějí se. Bdž. 129. — Pozn. Obyčejněji užíváme: Co tím ( = pod tím) rozumíš? Skrze to se rozumí. Rs. V tom obsaženo, pojato jest. Bs. Cf. Chlebem móžem všechnu tělesnu potřebu rozuměti. Št, K. š. 55. A skrze meč r-měj každú zbraň. Hus I. 176. Vz R. co skrze co, čím. — co skrze co. Skrze žaloby a odpověď dole psané rozuměti se množ, že činila jim každému zvláště poručenstvie. NB. Tč, Skrze Israel tuto rozumie se jedné rod Israel, ale ne miesto, v němž pokolenie (Jakubovo) pře- bývá; Skrze pláč rozumie se bolesť vnitřnie, ne by tam tělestné slzy z očí od mozku ustavičně tekly; Skrze ráno r-mie se věk dětinstva, jenž trvá do let čtrnadeti. Hus II. 46., 47., 64. — Hus III. 74, 92. — co po čem. Po tom stavení může se snadno r., že . . . Har. I. 220. Jakž já jim po jiných mistrech mohu r. Chč. 623. — k čemu. Ač všichni mají za to, že ty k tomu nerozumieš, měj ty za to, že ty vše umieš. Smil v. 1565. Raditi umějí a, k věčnosti r-mějí. Smil v. 1660. — adv. R. německy; dobře něčemu r. D. — se. To se rozumí. Rozumí se to takto. Jel. Samo sebou se r-mí, že . . . Dch.
