Kyz
Kyz, u, m., něm. Kies, Eisenkies, Schwefel- kies, dvésirník železnatý, Fe S2... Štk. 241. Kyzy jsou nerosty vidu kovového rozličných barev mimo tmavošedou a černou; vryp mají vždy tmavý, černý; tvrdosť značnou; jsou křehké. Obsahují rozličné kovy sloučené s arsenem a sirou, a) Kyz železný. (Pyrit, Schwefelkies). Žlutý jako mosaz, lesklý, kruchý, zapáchá po síře. Obsahuje 47% železa a 53% síry. Ve vlhku rozpadává se tvoře skalici zelenou. Odrůdka: markasit, kyz magnetový. b) Kyz měděný n. mesec (Chalcopyrit, Kupfer- kies), žlutý jako mosaz, vryp zelenavě černý. Obsahuje 35% mědi, 30% železa a 35% síry. Sem patří: Pestrý kyz měděný n. pestřenec. c) Spížový n. buřinec (Smaltit, Speiskobalt), bílý jako cín n. ocel. Obsahuje kobalt a arsen. d) Kobaltovec (Glanzkobalt), bílý, načerve- nalý, lesklý. Obsahuje kobalt, arsen a síru. e) Kyz niklový (Nickelkies, Kupfernickel), červený jako měď. Obsahuje nikl a arsen. (Cf. Sfk. 267. ) f) Kyz arsenový n. arsenovec (Arsenikkies, Mispickel), bílý, lesklý, na po- vrchu šedě naběhlý. Obsahuje 47% arsenu, 20% síry a 33% železa. Bř. K. hrotnatý. S. N. — K. hranolový, markasit, Strahlkies, tvoří krystaly rhombické. Šfk. 241. — K. magnetový, Magnetkies, činí krystaly rhom- boëdrické a přitahuje se magnetem. Šfk. 242. — K. kobaltový, Kobaltkies, =Co3S4= Co S. Co2S3, sirník kobaltnatokobaltitý. Šfk. 263. Vz více o kyzech v S. N. IV. 1119.